Na projektu obří přehrady Pěčín v orlickohorské chráněné krajinné oblasti lze demonstrovat způsob, jakým stavební investoři v Česku ovlivňují vládu. Ta pak rozhoduje v neprospěch nejen životního prostředí, ale i občanů.
Vláda České republiky svým usnesením z června 2016 posvětila záměr vybudovat obrovskou přehradu na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory, kde je jinak obtížné sehnat stavební povolení pro rodinný domek. Údajným účelem přehrady má být pitná voda pro Hradecko a Pardubicko.
Krádež za bílého dne
Vláda dala přehradě zelenou, přestože se záměrem stavby nesouhlasí ani místní obyvatelstvo, ani samospráva, odmítal ji i příslušný referát životního prostředí, Správa CHKO Orlické hory, a dokonce i správci vodovodů v Hradci Králové. Záměr byl shozen ze stolu i hydrogeology v době minulého režimu. Nyní ho neguje i expertní stanovisko Ministerstva životního prostředí (MŽP), které sděluje, že nebyla prozkoumána možnost zádrže vody jiným, pro přírodu šetrnějším způsobem, což vyžaduje stále platná dohoda mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství (MZ). V dohodě se výslovně uvádí, že stavba přehrad je až na posledním místě, a nikoli na prvním, jak vyplývá z jednání vlády v případě Pěčína a dalších pěti přehrad.
Je neuvěřitelné, jak špatně a drze se vláda s (praktickým) nesouhlasem MŽP vyrovnala: ve svém usnesení klade za úkol MŽP a MZ vypracovat „komplexní návrh (zádrže vody) přírodě blízkých opatření v povodí Zdobnice (vodní dílo Pěčín)“. Přírodě blízká ale rozhodně není osmdesát metrů vysoká a tři sta padesát metrů široká betonová hráz za jedenáct miliard korun, což povede k zatopení osmdesáti hektarů lesa (tj. ke škodě v řádu stovek milionů) a údolí v CHKO Orlické hory, jehož cena ani vyčíslit nejde. Hned v dalším bodě usnesení vláda zároveň ukládá MZ „realizovat nezbytné práce vedoucí k přípravě vodního díla Pěčín“ a vůbec nečeká na rozhodnutí MŽP.
Povodí Labe, jakožto organizace v gesci MZ, se tak cítí vázáno stanoviskem vlády a začíná směle plýtvat státními penězi na stavbu. Přípravou je pověřena firma Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. (VRV). Zakázky opakovaně vyhrává švédské SWECO a VRV: „studii proveditelnosti“ na padesáti stranách za přibližně 1,5 milionu korun a „předprojektovou přípravu“ za zhruba 5,5 milionu korun. Aby toho nebylo málo, na studii proveditelnosti se podílí i Povodí Labe. MZ tedy velmi rychle a ochotně otevřelo svou kasu těmto firmám. Až neuvěřitelně pak zní možné finanční propojení ministra zemědělství Mariana Jurečky se zmíněnými firmami. Jurečka, tiskem označený jako ministr „finančních záštit“ (protože rozhazuje miliony ročně na kdeco), finančně podpořil konferenci „Vodní toky 2017“, na níž se podílely mimo jiné i Povodí Labe, VRV a SWECO. Už vůbec nepřekvapí, že se generální ředitel SWECO Milan Moravec ocitl v přítomnosti poslanců, když se účastnil výjezdního zasedání hospodářského výboru sněmovny. Betonáři nenechávají nic náhodě.
Údolí Zdobnice je dosud téměř nedotčená divočina plná skal a místy přírodně velmi hodnotných lesů. To předurčuje, že je domovem četných ohrožených druhů, které jsou chráněny podle zákona, včetně ochrany jejich biotopů. Místní příroda je proto nejen chráněnou krajinnou oblastí, ale i územím, jehož význam má celoevropský rozměr.
Jak je možné odstřelit desetiletí hájený veřejný i soukromý vlastnický zájem, ať už jde o ochranu přírody a krajiny či usedlosti děděné po generace, pro soukromý zájem menšiny dostat vodu na úkor místních jinam, kde s vodou zřejmě hospodařit neumějí? Žijeme ještě vůbec v právním státě, nebo jde o krádež za bílého dne, posvěcenou Ministerstvem zemědělství, a dokonce i vládou?
Manipulace veřejností
Sama řeka Zdobnice je v plánovaném úseku zátopy divokým skvostem – čistou horskou bystřinou, kterých je dnes již opravdu poskrovnu, neboť většina toků v ČR je zničena technickými úpravami: narovnáním či zahloubením toku, případně konstrukčním opevněním dna nebo břehů, případně vším dohromady, anebo objekty přehrad. Vodní betonářství a stupidní inženýrství v krajině jsou hlavními příčinami sucha a zvyšování intenzity povodní. Se suchem si neporadí čím dál větší hráze, ale pouze zádrž vody v celé ploše krajiny pomocí desítek tisíc malých opatření.
Pěčín má ještě jednu zásadní nevýhodu, o které betonová lobby buď neví, anebo ji skrývá. Zdobnice byla napájena hlavně táním sněhu na hřebenech. Sněhu však ubývá a může se stát, že vody pro přehradu nebude dost, anebo se bude kazit teplem. Ani v jednom případě tedy jako pitná voda neposlouží.
Skepse vůči Pěčínu koresponduje i se stanoviskem řady světových expertů a doporučením EU k přehradám obecně. Nejenže je jejich výstavba sporná kvůli negativnímu dopadu na klima (tlející organické zbytky produkují metan), ale je i příkladem zcela nespravedlivého přístupu k vodě s nejasným ekonomickým přínosem, neboť nejsou jasně stanoveny škody na přírodě. V USA se dokonce začínají odstřelovat první přehradní hráze, aby se mohl vrátit losos.
Vládu nezajímá ani to, že kvůli výstavbě zmizí několik desítek sídel a stovky parcel v obci Souvlastní a okolí. Vrásky jí nedělá ani zneprůchodnění řeky nejen pro vodáky, stejně jako pro veškeré migrující druhy po tocích. To je další zásadní rozpor – a to nejen s krajským plánem ochrany prostupnosti pro migraci ryb, ale také s již dávno platným vládním nařízením, jehož cílem je obnovit migrační prostupnost pro ryby v ČR – zejména pro úhoře a lososa. To by pozvedlo nejen sportovní rybářství, ale i místní ekonomiku a biodiverzitu. Znamenalo by to také významný potravní přínos pro obyvatele, neboť losos byl původním druhem Orlických hor.
Stavbou hráze by dále došlo ke zničení splaveninového režimu (snos živin z hor do kraje) a snížení povodňové vlny zhruba na polovinu. To první betonová lobby ignoruje, to druhé uvádí jako plus pro lidi pod hrází. Už neřekne, že méně záplav znamená více sucha v nivě – tak vypadá drsná manipulace laické veřejnosti ze strany státem placených expertů. V této souvislosti nelze nezmínit, že ministr Jurečka označil přehradu vysokou osmdesát metrů za střední rybník, což je výrok, za který by si zasloužil okamžité odvolání.
Časy se mění, beton zůstává
Vše výše uvedené nasvědčuje tomu, že vláda podlehla tlaku betonové lobby. Ta již desetiletí tuneluje státní kasu, a český stát tak přišel už o stovky miliard. Účely přehrad se s časem mění, beton za velké peníze zůstává. A v zákulisí je silně cítit korupce.
Betonové hydře se již dávno podařilo dostat do strategických plánů státu přes sto přehrad. Po dramatickém a vleklém boji s obcemi a nevládním sektorem i nepodplacenými experty byl jejich počet omezen na šedesát.
Kauza Pěčín odhaluje mnohé, například odporný rys vládnutí, v němž jeden resort nectí agendu jiných. V tomto případě jde Ministerstvo zemědělství přímo proti ochraně přírody i proti lidem. A protože se nejedná o ojedinělý exces, bylo by nejlepší MZ zrušit a jeho agendu přenést pod Ministerstvo životního prostředí.
Pitnou vodu pro Hradecko a Pardubicko přitom dávno máme. Stačí opravit vodovodní trubky a využít dostatečné zásoby podzemní vody Vysokomýtské synklinály.
Stejně jako je zbytečný Pěčín, nepotřebné a škodlivé jsou i další plánované přehrady. Dokud budou asfaltové a betonové lobby bez problémů ovlivňovat jednu vládu za druhou, budeme ničit náš domov na dalších místech. A i když s tím nebudeme souhlasit, zaplatíme to ze svých daní.
Autor je ekolog a ochránce přírody.