Tisíce Palestinců ze Západního břehu Jordánu 2. listopadu veřejně vyjádřily nesouhlas s Balfourovou deklarací, od jejíhož vzniku uplynulo přesně sto let a která slibovala sionistům zřízení židovské národní domoviny v Palestině. K protestům se připojil i britský umělec Banksy, který zorganizoval satirickou oslavu, při níž na bezpečnostní bariéře mezi Izraelem a Západním břehem odhalil své nové streetartové rytiny, které na událost svérázným způsobem upomínají.
Bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek se ve svých dvaasedmdesáti letech rozhodl, že od 1. listopadu bude držet hladovku na protest proti kandidatuře Miloše Zemana na prezidenta České republiky. Zeman ho prý svým konáním na postu prezidenta republiky výrazně zklamal, protože rezignoval na kultivování české společnosti, naopak ji spíše rozděluje. Hradílek je údajně ochoten hladovku dotáhnout až do konce, což by znamenalo „ukončit svůj život“. Prezidentská kancelář se k Hradílkovu počinu odmítla vyjádřit a slovy mluvčího Jiřího Ovčáčka pouze opětovně potvrdila, že současný prezident v nejbližších dnech oficiálně zaregistruje svou kandidaturu.
Polák, jenž se 19. října pokusil upálit v centru Varšavy na protest proti současné konzervativní vládě strany Právo a spravedlnost, zemřel o deset dní později v nemocnici. Ještě než se polil hořlavou látkou, pustil z reproduktoru píseň Miluji svobodu a kolem sebe rozházel letáky, v nichž upozorňoval na to, že polská vláda porušuje občanské svobody a svým konáním útočí na demokratický právní řád. Přestože kolemjdoucí muže uhasili, byl popálen na šedesáti procentech těla a svým zraněním podlehl. „Doufám, že má smrt otřese svědomím mnoha lidí,“ sdělil také v letácích, které si přinesl na místo tragického činu.
Přibližně milion lidí demonstroval 29. října v ulicích Barcelony proti vyhlášení nezávislosti Katalánska. Policejní odhady ovšem mluví pouze o 300 tisících účastníků. Demonstraci pořádala organizace Katalánská občanská společnost pod heslem „Všichni jsme Katalánsko. Zdravým rozumem k soužití!“. Průvodu se účastnila celá řada politiků, kteří odmítli hlasovat v katalánském parlamentu o nezávislosti autonomního regionu. Kvůli separatistickým snahám centrální vláda v Madridu následně katalánský parlament rozpustila a vyhlásila na prosinec nové regionální volby.