Globální emancipační hnutí ušlo od dřevních dob pochybných identitárních bojů s takzvaným kapitálem pořádný kus cesty. Nikdo to v poslední době neprokázal tak zřetelně jako herečka Emma Watson(ová), když u příležitosti reklamní kampaně ke svému novému filmu otřásla diskursy a sítěmi kruciální otázkou: „Mohou feministky přiznat, že mají ňadra?“ Osobně hodlám i nadále k tomuto tématu spíše mlčet; smír mezi klíčovými cílovými skupinami je mi tuze drahý. Lze však konstatovat, co je zřejmé – jedná se o konflikt dvou základních lidských práv: práva na kozy a práva na speciální zkušební kabinky. Propagovaný film se jmenuje Kráska a zvíře. Už si nepamatuju, kdo v něm hraje titulní roli krásky, vím jen, že Emma Watson(ová) řekla, že ta kráska má pihy. A to je jistě originální pojetí.
***
Sociální výzkumníci uveřejnili šokující infografiku založenou na statistice exekučních řízení v ČR. Každý úspěšný a počítačově gramotný Čech s dobrým připojením k internetu si teď může jedním klikem zjistit, jak moc bídně si stojí lidi v jeho rodném městě. Údaj, že v Karlovarském a Ústeckém kraji každý šestý člověk starší patnácti let čelí exekuci, musel otřást nejedním Pražanem. A výborně se vyjímá mezi záplavou všech keců o ohrožené demokracii, podlomené morálce a o tom, jak si nevážíme nejlepšího bydla v novodobé historii. Musí být zábavné, a doufám i adekvátně placené, vysvětlovat „fakta“ o ohrožení a nutné obraně (například navyšováním výdajů na zbrojení) občanům stále početněji zastoupené kategorie, která ve své „vlasti“ nevlastní než lžíci na boty.
Tyhle štvavé mapy šířící hybridně blbou náladu zkrátka otevřeně rozvracejí naši vnitřní jednotu a oddanost demokratickému zřízení. A to v okamžiku, kdy Strašputin užuž přelézá hranice (zatím tedy ty ruské). Dejme si pozor na takové infografiky; nerozkládají-li morálku úmyslně, pak objektivně zcela bez pochyb. Nevylučoval bych ani možnost, že mapa exekuční hustoty je ve své podstatě návodným plánkem České republiky určeným přímo pro Strašputina. Ten má nyní dokonalý taktický přehled, v kterých místech se zdvořilým mužům v zeleném stejnokroji bez distinkcí dostane nejúlevnějšího přivítání.
***
Ale nerad bych zabředl do tenat populismu, toho strašného skřeta, který nyní obchází nejen Evropu. Ke svaté štvanici na tohoto skřeta se spojily všechny mocnosti svobodného světa – papež i Soros, Horáček i Drahoš, radikální demonstranti i parlamentní rutinéři. À propos profesor Drahoš, kandidát na hlavu státu: „Referendum v dnešní době, zejména v době internetu, v době možného snadného ovlivňování názorů lidí všemi možnými směry, je z mého pohledu – myslím referendum o zásadních otázkách – velmi nebezpečné.“ Mezi Drahošovým vstupem do přímé volby prezidenta a jeho jasným a odvážným vyjádřením nedůvěry oprávněným voličům neutekl ani týden. Lidi jsou zkrátka blbí, a dokud je pořádně nevychováme, neměli by do zásadních otázek vůbec mluvit. Zaslouží si dvojnásobnou úctu muž, který předstupuje před bandu snadno ovlivnitelných hlupáků, aby se ucházel o jejich hlasy. Jednu věc si musíme přiznat, gentlemani: od chvíle, co jsme se naučili používat slovíčko fake, je s námi daleko víc legrace.
***
Aktuálně.cz přineslo pod titulkem „Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu“ reportáž o dalším úspěšném našinci, který dobývá svět. Bývalý marketingový odborník s českými kořeny jménem Nikolas Pravda řídí německý server specializující se na šíření vymyšlených senzačních „zpráv“ – například že Merkelová je Hitlerova dcera. Snad není Nikolas Pravda příbuzný se smutně proslulým Petrem Pravdou, který jako reportér Mladé fronty Dnes v Iráku ještě v předpostfaktickém roce 2003 „popisoval děje, kterých nebyl účasten“. To však byla alternativní fakta s vyšším posláním emancipovat irácký lid od diktatury – žádné sprosté lži. Naproti tomu náš vydavatel hoaxů sebevědomě přiznává, že jeho motivací je především zisk. Ale jestli má na německém trhu takový úspěch, lze jej šmahem odsoudit? Není snad poptávka nejlepším soudcem? Nezávidíme mu tak trochu, že si prací v médiích v dnešní době vydělá nejen na exotické dovolené, ale dokonce na vlastní byt?
Neřežeme si, milí gentlemani, náhodou pod sebou větev, když se ofrňujeme nad lživými médii? Kde by byla sametová revoluce bez zpravodajské kombinace Ludvíka Zifčáka, Drahomíry Dražské a Petra Uhla o mrtvém studentovi?
Opatrně s těmi nálepkami – vždyť fake news tikají v samých základech naší nynější nejen krize, ale i legitimity.
***
A pak jsem viděl fůru obrázků nějakých mrtvých dětí, že prý plyn nebo co, ale stejně se mi do další prohrané války moc nechce. Koťátka?
Autor je spisovatel.