Protimluv 2017, 58 s.
Liberecký básník, germanista a akustický experimentátor Pavel Novotný v průběhu deseti let lákal své přátele a známé na projížďku tramvají z Liberce do Jablonce a/nebo zpět, jednoho po druhém nutil nahlas reflektovat cestu a všechno si nahrával. Postupně tak vznikla „radioakustická kompozice“, kterou už v roce 2011 odvysílal Český rozhlas. Koláž z nahrávek mnoha subjektů v nejrůznějších časech, doplněná tramvajovými ruchy a převlečená za jedinou všezahrnující jízdu, je výsledkem autorova záměru „psát přímo zvukem“. Akustickou Tramvestii si teď mohou zájemci pustit z přiloženého CD a porovnávat ji s textovou podobou. Autor-editor si ponechal svobodu zasahovat do jednotlivých výpovědí a lámat je do veršů, ale uvádí je pěkně popořadě a prokládá je názvy zastávek, abychom věděli, kde jsme – to vše ve dvou protichůdných pásech textu, které stejně jako tramvaj jedou buď do Jablonce, nebo do Liberce. Zatímco někteří mluvčí věcně komentují, co vidí za oknem („žádný lidi/ všichni v práci/ bouda s oknem/ rez“), jiní mají ke každému místu vzpomínku („támhle jsem chodila do toho baráčku/ milovat se s jednim chlapem kterej/ byl ženatej a já za nim pořád chodila“) anebo si prostě vedou svou. Asi není náhoda, že ještě víc pozornosti než lesnímu úseku nad Prosečí věnují rozpadlým a zbořeným fabrikám – vratislavické kyselce a hlavně Textilaně: „vydržme/ brzo už tu/ nebude nic“. Přes pár slabších míst se Novotnému podařilo završit svůj projekt jednou z nejzajímavějších „básnických“ knih posledních let.