Asi dvě stovky lidí 25. dubna krátce zablokovaly Libeňský most v Praze, čímž protestovaly proti záměru vedení města jej zbourat a na jeho místě vybudovat most nový. Nevoli vzbuzuje i magistrátní rozhodnutí vybrat nový projekt bez architektonické soutěže. Demonstraci svolal architekt a univerzitní pedagog František Gattermayer, jenž v projevu upozornil na to, že Libeňský most má neoddiskutovatelné architektonické kvality. Do provozu byl uveden v roce 1928 a jde o jediný most v kubistickém stylu v Evropě.
Ve čtvrtek 26. dubna vstoupilo v platnost kontroverzní opatření, které zakazuje vjezd cyklistů do několika desítek ulic v centru Prahy mezi 10. a 17. hodinou. K vjezdu do pěších zón má přitom povolení několik stovek vozidel. Týž den se uskutečnila protestní cyklojízda zhruba čtyřiceti lidí ulicemi, na něž se zákaz vztahuje. Cyklisté zákaz považují za nesmysl a nehodlají jej dodržovat.
Letošní prvomájové demonstrace v Praze měly k pouličním bouřím, které zažívá v posledních týdnech například Francie, daleko. Připomínaly spíše poklidná setkání přátel, kteří se dlouho neviděli. Anarchisté svátek práce oslavili ve skromném počtu pár desítek lidí na Střeleckém ostrově. Socialistická solidarita spolu s Alternativou zdola uspořádaly demonstraci za dostupné bydlení a důstojnou mzdu. Ani zde se ale stovky, natož tisíce lidí neukázaly.
V mexickém městě Guadalajara poslední dubnový týden probíhaly studentské demonstrace proti vládě, která nedokáže zabránit vraždám, jichž se po celé zemi dopouštějí gangy narkomafie. Spouštěčem demonstrací se stala vražda tří studentů, které unesl, mučil a následně zabil drogový kartel, neboť je omylem považoval za členy konkurenčního gangu. Unášení a vraždy mladých lidí jsou v Mexiku běžné. Jen v posledním roce bylo v zemi zabito 25 tisíc lidí, nejvíce za posledních dvacet let.
Další masové protesty vypukly v Arménii 1. května v návaznosti na to, že kandidát opozice Nikola Pašinjana nebyl zvolen premiérem, neboť jeho zvolení zablokovala dosud vládnoucí Republikánská strana. Lidé hodlají zůstat v ulicích tak dlouho, dokud nedojde ke změně režimu. Připomeňme, že protesty vypukly před několika týdny, když se premiérem stal Serž Sargsjan, který byl předtím deset let prezidentem a byl viněn z toho, že se snaží v Arménii vytvořit autoritářský policejní režim. Po pouličních protestech však na svůj post rezignoval. K další volbě musí podle ústavy dojít do sedmi dnů. Pokud nebude Pašinjana zvolen ani napodruhé, čekají Arménii předčasné volby.