V Česku není aplikace pro posílání zpráv Telegram příliš známá, i když po celém světě má přes 200 milionů uživatelů, z toho patnáct milionů v Rusku. Je anonymní a nabízí šifrovanou komunikaci. Rusové si oblíbili i nástroj na vytváření informačních kanálů, jehož prostřednictvím si tisíce lidí píší o politice, ekonomice nebo třeba o kulinárním umění. Jenže podle ruského zákona, který vstoupil v platnost začátkem dubna letošního roku, musí každý provozovatel messengerů ruské tajné službě FSB poskytnout klíč k dešifraci komunikace. To však zakladatel Telegramu Pavel Durov kategoricky odmítl, a moskevský soud proto rozhodl o zablokování Telegramu na území Ruska. Organizace Roskomnadzor, která má cenzuru internetu v zemi na starosti, se vrhla do boje s elegancí slona v porcelánu a začala blokovat všechny IP adresy, které Telegram používá. Problém je, že si messenger najímá adresy na cloudových serverech Amazonu, Googlu a dalších poskytovatelů. Roskomnadzor zablokoval celé subdomény, dohromady téměř 19 milionů IP adres, a uživatelé tak měli nesnáze dostat se na YouTube, do vyhledávače Google a ke stovkám dalších služeb. Dopad popisuje moskevský list RBK z 27. dubna. Ředitel komunikační agentury SNMG Denis Těrechov se rozhodl podat na Roskomnadzor žalobu kvůli nemožnosti splnit některé své zakázky. „Běží nám asi 25 zakázek, včetně těch pro státní instituce. Informace, které sbíráme, nahráváme do cloudových úložišť Googlu nebo Yandexu, aby k nim měli přístup i naši pracovníci v regionech. Teď je naše práce zpomalená každodenním blokováním nejrůznějších služeb a museli jsme si za značné peníze pořídit soukromý VPN kanál, což je absurdní,“ říká Těrechov. Ztráty své agentury odhaduje na zhruba sto milionů rublů (asi 40 milionů korun). Nejhorší byla situace v noci 27. dubna. Tehdy se Roskomnadzoru podařilo zablokovat i část služeb sociální sítě Vkontaktě, komunitního serveru Odnoklassniki nebo ruského internetového gigantu Yandex. „Podle odhadů softwarové společnosti Flexbby mohou obchodní ztráty způsobené aktivitami Roskomnadzoru dosáhnout dvou miliard dolarů. Z toho polovina jsou ztráty ruských společností, druhá půlka je ušlý zisk společností, jako jsou Google nebo Amazon.“
Reakci veřejnosti na činnost Roskomnadzoru popisuje Andrej Percev na stránkách Carnegie.ru. Například největší ruská banka Sberbank rozeslala svým pracovníkům návod, jak obcházet blokace. Jejich vnitřní komunikace totiž funguje právě na bázi Telegramu. Dokonce i náměstek ministra spojů Alexej Volin se přiznal, že si nainstaloval virtuální privátní síť (VPN), aby mohl messenger nadále používat. Politizovaná část Rusů přirozeně proxy servery nebo VPN dávno používá, protože hodně opozičních serverů se stalo obětí Roskomnadzoru už před pár lety. Tentokrát se ale jeho aktivita týká i zcela apolitických občanů. „Značná část ruské společnosti, jakkoli je vzdálená opozičním náladám, vědomě odmítá dodržovat nový zákaz. Nepomáhá ani neustálé zdůrazňování, že Telegram mohou používat teroristé, jakkoliv byl antiteroristický konsenzus v Rusku vždy jedním z nejspolehlivějších argumentů. ‚Porušujete zákon,‘ říká moc. Ruská společnost na to jen krčí rameny a pokračuje v šíření návodů, jak blokace obejít. Vláda postavila občany před volbu, doprovodila to řečmi o právním nihilismu a teroristech a počítala s obvyklou odezvou. Jenže dosáhla přesného opaku,“ píše Percev. Moc ztrácí kontrolu nad „šedou zónou“, lidmi, kteří nemají nic proti politice Vladimira Putina, ale také nemají pocit, že se musí sklánět před libovolným rozhodnutím úřadů. A začíná protestovat i byznys mimo IT sféru. „Když si vzpomeneme na bitvu sankcí a protisankcí z roku 2014, všichni její ruští účastníci umanutě tvrdili, že sankce jim jen prospívají. Nyní moc zavádí nové zákony a podnikatelé už se stavějí proti nim,“ tvrdí Percev.
Souboj Roskomnadzoru s Telegramem bude mít nejspíše dopad na celý ruský IT sektor. Dočteme se o tom na serveru Republic v článku Dmitrije Butrina z 25. dubna. „Zhruba před rokem jsem byl na poradě o projektu AutoNet, zjednodušeně řečeno o vývoji ruských nákladních aut bez řidiče. Vysoce postavený úředník sdělil členům pracovní skupiny, že není kam spěchat, protože proti vývoji takového stroje velmi agresivně vystupuje FSB a nehodlá v Rusku připustit jeho použití. Řídicí centrum totiž může být za hranicemi státu, a co když se ho někdo rozhodne vypnout? Co bude s naší ekonomickou bezpečností?“ tlumočí slova kremelského úředníka komentátor Butrin. Problém vidí v tom, že chaotické akce Roskomnadzoru ohrožují celý ruský IT sektor: „Musíme se jen modlit, aby třeba program tomografu v nemocnici nebo software v chemickém závodě nepotřeboval data, jež by mohla být zablokována soudruhy z Roskomnadzoru.“ Podle Butrina je úspěšně se rozvíjející sektor IT zcela závislý na garantovaném přístupu k internetu. „Události kolem Telegramu ukazují, jak vážně to vláda myslí s termíny jako průmysl 4.0, digitalizace ekonomiky nebo internet věcí, o nichž úředníci mluví na nejrůznějších domácích a zahraničních fórech. Jenže vyspělé ekonomiky v nejbližších dvaceti letech budou stát na stabilní komunikaci, na zdvojených či spíše zmnohonásobených spojích, které nemůže žádný úředník přerušit,“ konstatuje Butrin.