Twin Peaks 90210

O televizním cyklu Riverdale se občas mluví jako o Twin Peaks pro teenagery. V některých ohledech je to sice docela trefná charakteristika, ale dotýká se jen několika málo znaků díla, které důmyslně využívá množství odkazů na americkou teenagerskou popkulturu a kontaminuje je temnými, morálně ambivalentními nebo rovnou morbidními motivy. Parta středoškoláků se v něm potýká s psychopatickými vrahy, zkorumpovanými politiky, organizovaným zločinem i vlastními niternými démony. Tvůrci tak vytvářejí poměrně unikátní žánrový mix, který místy působí jako krvavý biftek zapíjený mléčným shakem.

Město plné nostalgie

Už samotná geneze cyklu se zakládá na prudkém kontrastu. Postavy a prostředí městečka Riverdale jsou převzaté z univerza slavného komiksového vydavatelství Archie Comics. Komiks o Archie Andrewsovi začal vycházet v roce 1941 a od začátku to byla série příběhů party středoškoláků z typického amerického maloměsta, kteří se donekonečna zaplétali do milostných troj­- či víceúhelníků a užívali si ten pravý americký způsob života s jeho kolektivními sporty, rychlými auty a pojídáním hamburgerů ve fast foodech. Po roce 2000 už byl Archieho svět notně nasáklý nostalgií po zašlých časech a v nových příbězích působil čím dál staromódněji. Na sklonku dekády cyklus zdědili potomci původních autorů a rozhodli se univerzum a jeho postavy přenést do jednadvacátého století. Riverdale zalidnili novými, diverzifikovanějšími hrdiny a přitvrdili v zápletkách – Archie se v nich několikrát ožení, cestuje v čase, a dokonce zemře. Jedním ze scenáristů nových příběhů byl i Roberto Aguirre­-Sacasa, který nechal hrdiny z Riverdale čelit zombie apokalypse.

Aguirre­-Sacasa je také hlavním tvůrcem televizního seriálu Riverdale, který z obrozených Archieho komiksů do značné míry čerpá. Zároveň je na něm znát inspirace teenagerskými a rodinnými televizními seriály. Základní nastavení celého mikrosvěta městečka Riverdale je silně připomíná. Všichni hrdinové jsou výrazně typizovaní a mají obvykle jednu určující výraznou povahovou vlastnost, která pohání jejich jednání. Tomu odpovídá i jejich vizuální image, specifický způsob oblékání a opakující se manýra při jednání s ostatními. Prostor městečka se ještě zužuje na několik konkrétních lokací, skupin či značek spojených s určitými postavami nebo funkcemi – restaurace Pop’s Diner, motorkářský gang South Side Serpents nebo školní dívčí kapela Josie and the Pussycats. Riverdale se dělí na bohatší severní čtvrť, v níž žije většina hrdinů, a na chudší jižní čtvrť, která budí dojem semeniště kriminality. Všechno je jednoznačně rozvrženo do přehledného plánu, v němž každý prvek má svůj pevně daný, srozumitelný a předem odhadnutelný charakter. Tedy až do chvíle, než se toto rozvrstvení začne hroutit.

Hlavně ne moc Tarantina

Úvodní epizoda první sezóny začíná vraždou středoškoláka, která podobně jako smrt Laury Palmerové v úvodu Městečka Twin Peaks (Twin Peaks, 1990–1991) postupně vede k odhalování temných stránek skrývajících se pod poklidnou fasádou Riverdale. Nejsou tu žádné nadpřirozené prvky jako v sérii Davida Lynche ani žádný charismatický agent FBI. Roli vyšetřovatelů na sebe bere Archie a jeho kamarádi. V centru celého příběhu přitom není ani tak sám Archie, jako jeho iniciativní a zvídavá kamarádka Betty, což je první z řady sofistikovaných úprav původního komiksu ve prospěch větší diverzity.

Celá první sezóna perfektním způsobem vyvažuje žánr středoškolských seriálů, kde se neustále testuje síla přátelství, provádějí se milostné veletoče a každá epizoda je soustředěná kolem jedné společenské události, prvky mysteriózní krimi, v níž nikdo není, kým se zdá být, a hrdinové postupně odhalují temná tajemství uvnitř dalších temných tajemství. Tomuto mixu dokonale odpovídá i vizuální styl s výraznými sytými barvami, jimž dominuje modrá, rudá a černá. Riverdale tvoří naprosto umělý, načančaný svět, v němž je všechno včetně postav dokonale stylové, ať už se nacházíme na světlé nebo temné straně vyprávění.

S vyumělkovaností série souzní i jeho excesivní záliba v popkulturních referencích. Název každé epizody je variací na jméno nějakého filmu, obvykle hororu, v jedné epizodě postavy zkoušejí divadelní muzikál podle De Palmova filmu Carrie (1976), často zde znějí cover verze známých písní (někdy je dokonce zpívají i postavy samotné) a dialogy odkazují na konkrétní filmy, cykly a podobně. V jedné scéně se postavy příznačně okřikují, aby to nepřeháněly s odkazy na Quentina Tarantina. Velmi podstatné reference jsou ale přítomné už v obsazení rolí dospělých postav. Herci, kteří je ztvárňují, jsou představitelé ikonických hrdinů filmů a děl, ze kterých Riverdale výrazně čerpá – Mädchen Amicková z Městečka Twin Peaks, Luke Perry z Beverly Hills 90210 (­1990–2000), Skeet Ulrich ze slavného teen slasheru Vřískot (Scream, 1996) nebo hvězda osmdesátkových teenage komedií Johna Hughese Molly Ringwaldová.

Nevěřte nikomu, komu je přes dvacet

To nejzajímavější, co Riverdale prezentuje, je ale hra s reprezentováním současných teenagerů, kteří také tvoří klíčovou cílovou diváckou skupinu. Na jedné straně zcela v duchu klasických amerických teenagerských příběhů představuje dospívající jako osoby, kolem jejichž životů se točí všechny události. Archie a jeho vrstevníci často vystupujíjako morální superhrdinové, kteří ostatním neváhají vmést do obličeje všechny jejich etické a lidské nedostatky. Zároveň jejich okolí obvykle není dostatečně citlivé na to, aby pochopilo jejich delikátní a naplno prožívané problémy. Zejména skvělá druhá řada ale nechává ve své podstatě nevinné teenagery propadat jejich vlastním vrtochům a impulsivnímu jednání a páchat čím dál problematičtější a zavrženíhodnější činy.

Riverdale jako by tu stoprocentně potvrzoval starou (a v zásadě pravdivou) představu, že dospělí jsou monstra a děti jsou odsouzené k tomu se jednou samy dospělými stát. Často jsou to rodiče, kteří korumpují své potomky a různými způsoby je manipulují do vyloženě zločineckého jednání. Spolu s tím ale seriál nenápadně poukazuje na pokrytectví a sebestřednost teenagerů samotných: Archie chce být stoprocentním správňákem tak moc, až se stane šéfem polofašistického gangu samozvaných „strážců spravedlnosti“, jeho přítelkyně Veronica působí jako neomylná strážkyně politické korektnosti, ale přitom je to rozmazlená dívka z bohaté mafiánské rodiny, která musí mít za každou cenu poslední slovo, Betty sice chce odhalovat zločince a napravovat bezpráví, ale současně ji zlo nepokrytě fascinuje.

Druhá sezóna také nechává titulní městečko sklouznout do daleko temnějších vod. Mafiánský podnikatel Hiram Lodge, otec jedné z hrdinek, tu vystupuje jako nemilosrdný loutkář, který manipuluje s veřejností a využívá jejích nejnižších pudů k tomu, aby postupně ovládl celé město. I část protagonistů včetně Archieho podléhá jeho vlivu a nechá se strhnout k páchání zla, které se nakonec obrátí i proti nim samotným. Riverdale se tu na jednu stranu veze na vlně paranoie trumpovské Ameriky, ale zároveň trefně pojmenovává některé klíčové problémy západní společnosti. Na teenagerský seriál je to neobyčejně ambivalentní terén, který divákům ukazuje, že zcela imunní vůči temnotě nakonec není nikdo, dokonce ani takový zářivý sportovní a hudební talent ze střední školy, jako je Archie Andrews.