Komerčně nejúspěšnějšími filmy jsou v Číně momentálně domácí snímky o příslušnících čínské armády zachraňujících své spoluobčany v zahraničí. Kromě patriotismu tato díla svědčí o narůstajícím sebevědomí čínské společnosti i kinematografie.
„Občané Čínské lidové republiky: pokud jste v zahraničí a ocitnete se v nebezpečí, neztrácejte naději! Pamatujte: za vámi stojí vaše mocná vlast.“ Tímto titulkem končí čínský válečný blockbuster Wolf Warrior 2 (Čan lang 2, 2017), momentálně komerčně nejúspěšnější film, jaký kdy byl uveden v čínských kinech. Spolu s filmy Danteho Lama Operace Mekong (Mej-kung-che sing-tung, 2016) a Operation Red Sea (Chung-chaj sing-tung, 2018), což je druhý komerčně nejúspěšnější film v Číně, tvoří volnou skupinu snímků, které komentátoři čínské kinematografie rozebírají v souvislosti s nacionalismem, paralelami k hollywoodským akčním filmům nebo s narůstajícím sebevědomím Číny jako světové velmoci. Trojice titulů je ale pozoruhodná nejen jako zásobárna symptomů současné čínské společnosti.
Krvácíme pro turisty
Wolf Warrior 2 je mnohem velkorysejší pokračování už tak dost rozmáchlého válečného akčního filmu Wolf Warrior (Čan-lang, 2015). Jeho hlavním hrdinou je příslušník zvláštní jednotky čínské armády, který v africkém státě zmítaném občanskou válkou zachraňuje čínskou lékařku a několik dalších civilistů před krutými žoldáky spřaženými s armádou rebelů. Operace Mekong a Operation Red Sea vycházejí z reálných událostí. První z filmů se inspiroval masakrem čínské posádky dopravní lodě plující územím takzvaného Zlatého trojúhelníku, tedy mezi hranicemi Barmy, Thajska a Laosu. Za vraždami posádky stojí místní drogový kartel. Většina snímku ale pojednává o akci čínské tajné policie, která má dopadnout pachatele masakru. Operation Red Sea zase volně odkazuje k vojenské operaci čínské armády, která v roce 2015 evakuovala řadu civilistů, převážně čínské národnosti, z Jemenu, kde právě v té době vypukla občanská válka.
Spojnice mezi filmy je zjevná. Každý z nich vypráví o příslušnících čínských ozbrojených složek, kteří v zahraničí zachraňují čínské civilisty nebo hájí čínské zájmy. Snímky evidentně reflektují současnou pozici Číny jakožto otevřené země, jejíž obyvatelé cestují po celém světě, ať už jako turisté, obchodníci nebo lékaři vyvíjející lék na mimořádně zákeřnou chorobu, což je případ jedné postavy filmu Wolf Warrior 2. Základní poselství, které tyto snímky předávají svým čínským divákům, shrnuje zpráva citovaná v úvodu tohoto článku – jde o ujištění, že čínští vojáci jsou připraveni krvácet a umírat, aby zajistili bezpečí svým spoluobčanům vyrážejícím mimo vlast.
Komentátor Zhang Huiyu v článku How Cinematic Heroes Reflect a New, Assertive China (Jak filmoví hrdinové reflektují novou, asertivní Čínu, 2018), uveřejněném na serveru Sixth Tone, zdůrazňuje, že zmíněná trojice filmů ukazuje Čínu jako sebevědomou a moderní velmoc, což je posun oproti dřívější tendenci představovat zemi jakožto kulturu pokořenou agresivními západními mocnostmi. Nové snímky mimoto reflektují celkové zlepšení životní úrovně běžných Číňanů, které se projevuje i tím, že řada z nich má dostatek protředků, aby mohli cestovat po světě. Garantem tohoto nově nabytého statusu je ovšem čínská armáda, která tu vystupuje jako soběstačná a vysoce efektivní síla. Ve Wolf Warrior 2 i Operation Red Sea navíc některé postavy zdůrazňují, že zachránit Číňany zdaleka nestačí – je třeba pomoci i dalším lidem v nouzi. Důležitou součástí patriotismu těchto filmů je také fakt, že v nich Čína a čínská armáda zanechávají stopu za hranicemi země, i na jiných kontinentech.
Absolutní efektivita
Rostoucí sebevědomí Číny jakožto světové velmoci jde ruku v ruce s reprezentací síly čínské kinematografie. Někteří komentátoři si všimli řady podobností zmíněných tří snímků s hollywoodskými akčními filmy. Wolf Warrior 2 má osamělého protagonistu, který působí jako čínská verze Johna Wayna nebo dalších podobně paličatých, ležérních a samorostlých amerických hrdinů s nadlidskými bojovými schopnostmi a intuitivním smyslem pro spravedlnost. Operation Red Sea je zase případně přirovnávána k velkofilmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down, 2001), protože má kolektivního hrdinu v podobě vojenské jednotky, která se ocitá na extrémně nebezpečné misi, kde je konfrontována s destruktivní mašinérií války a řada jejích členů zemře. Oba modely jsou dobře známé z hollywoodských válečných filmů a čínské snímky v mnoha ohledech jen zaměňují americký patriotismus za ten čínský. Hlavní rozdíl oproti některým americkým filmům je v tom, že čínské ozbrojené složky se vždy prezentují jako absolutně spolehlivé – není tu žádný motiv zrady některé z frakcí, korupce nebo dokonce prohnilosti systému. Za emblematickou lze považovat scénu z Operation Red Sea, v níž povstalci vyšlou proti čínské námořní flotile množství raket s výbušninami. Systém samonaváděcích protiraketových střel, který čínský námořník ovládá pomocí jediného tlačítka, rakety bleskově zneškodní. Podobných přehlídek nepředstavitelně efektivních technologií a absolutně „funkčních“ vojáků jsou oba filmy plné. V řadě scén vyřídí čínský voják celou skupinu nepřátel sérií přesně mířených výstřelů dřív, než se zmohou na jakýkoli odpor. Zejména ve Wolf Warrior 2, který natočil čínský herec a mistr bojových umění Wu Jing, se navíc vrací jeden z výrazných čínských popkulturních fenoménů, totiž právě bojová umění, s jejichž pomocí dokáže hlavní hrdina beze zbraně vyřídit nejednoho ozbrojeného protivníka.
Všechny tři filmy se snaží působit aktuálně jak způsobem boje, tak zobrazením války v médiích. Všechny mají rozpočty několik desítek milionů dolarů, což je sice méně než u hollywoodských sérií typu Mission: Impossible nebo filmů s Jamesem Bondem, ale rozhodně to převyšuje rozpočty běžných amerických akčních filmů, zvlášť s ohledem na výši nákladů v čínském prostředí. Díky tomu jsou všechny tři snímky nevídaně velkolepými přehlídkami válečné destrukce.
Zabijácké stroje
Na první pohled zarazí nekompromisní způsob zobrazování násilí. Operation Red Sea je přehlídkou hrozivě deformovaných těl včetně naturalistického záběru na autobus plný civilistů zmasakrovaných výbuchem bomby. Wolf Warrior 2 začíná dlouhou sekvencí útoku vzbouřenců na africké město, při němž, opět v přímých a velmi realistických záběrech, umírají desítky civilistů. Operace Mekong obsahuje scénu, v níž zhruba osmileté děti hrají ruskou ruletu a jednomu z nich kulka provrtá lebku – a diváci to opět vidí přímo v obraze. Snaha zdůraznit sílu čínské armády občas vyústí ve scény, v nichž se hrdinové (alespoň z pohledu západního diváka) jeví spíš jako nelítostné zabijácké stroje – například v sekvenci sniperských duelů v Operation Red Sea, kde čínští ostřelovači stojí proti zjevně nezletilému bojovníkovi, nebo ve scéně Operace Mekong, v níž čínský voják zastřelí dítě ozbrojené samopalem.
Zároveň se ale o těchto filmech nedá říct, že by šlo o nepřikrášlené obrazy reálných válečných hrůz. Portréty vyšinutých narkomanů se zkaženými zuby v Operaci Mekong působí komicky naivně, Wolf Warrior 2 dokonce místy s nadsázkou pracuje naprosto vědomě, například ve ztvárnění postavy tupého svalnatého žoldáka s přezdívkou Bear, kterého hraje ruský wrestler Vladimir Kozlov. Film chce být ekvivalentem brakových západních akčních filmů, a tak záměrně kopíruje a někdy zveličuje jejich klišé. Operation Red Sea více odpovídá západním standardům žánru válečných filmů – jde o precizně natočenou velkolepou přehlídku bojových technologií a destrukce, kterou způsobují. Profesor pekingské univerzity Li Yang ve svém článku Why Operation Red Sea Isn’t Like Other Chinese War Movies (Proč Operation Red Sea není jako ostatní čínské válečné filmy, 2018) dokonce snímek interpretuje v porovnání se staršími čínskými válečnými filmy jako protiválečné dílo, které ukazuje válčení jako nevyzpytatelný a zničující podnik.
Trojice čínských válečných blockbusterů každopádně v čínské kinematografii představuje pozoruhodný zlom. Pokud si odmyslíme jejich patriotský rozměr, jde v první řadě o emancipační díla. Jde jim o to ukázat Čínu a čínský film jako silné hráče na mezinárodní scéně. Demonstrují sebevědomí čínské armády, ale také čínských filmařů, kteří se učí od Hollywoodu a přinášejí divákům nekompromisní, brutálně efektivní popkulturní stroje.