Kráľovstvo dokonalosti 2018, 200 s.
Vyrážíme ze Sátoraljaújhely do Veľké Tŕně. Slunce na jihovýchodě Slovenska praží nesmírně. V Malé Tŕni potkáváme Janka. Postává na návsi, a ačkoliv ještě nebylo poledne, už je v náladě. Chytám se příležitosti a ptám se ho, zda neví o nějakém sklípku. „Ja mám pivnicu!“ říká Janko. „Počkajte tu, idem si pre kladivo.“ O pár chvil později už jsme několik metrů pod zemí. „Je to opravdu váš sklep?“ tážeme se pochybovačně kvůli zámku uraženému kladivem. „Hej! Zámok bol zhrdzavený, nebol som tu tri mesiace!“ Pak už jen ochutnáváme víno ze sudů porostlých ušlechtilou tokajskou plísní. Čas plyne rychle. Nadáváme na politiku, maďarská nadávka basz meg je čím dál častější a došlo i na nostalgii po společném státě: „Pozri, tento sud je ešte československý. Jáj, vidíš tu slzu? Som dojatý!“ Návštěvu končíme zpěvem největších hitů skupiny Omega. Janko je totiž poloviční Maďar: „Igen!“ Na cestu dostáváme několik petek vína. Po nějakém čase stojím ve stavu mírně podroušeném v košickém Artforu. Knihkupec zrovna vysvětluje dvěma dámám: „Toto je výnimočná kniha. Jasný adept na Anasoft literu. Bude sa to ale ťažko vysvetlovať – sú to samé opilecké historky.“ Dámy rozpačitě přikyvují. „Autora poznám, je to môj kamarát. Dobrý chlap z Gelnice!“ Kupuji – a rozhodně nelituji. Kniha Milo nemilo líčí svérázný vztah k alkoholickým nápojům, rozličným omamným látkám i pracovní morálce a životní styl s tím spojený. Atmosférou připomíná Steinbeckovy knihy Pláň Tortilla nebo Na plechárně. V některých momentech i Haškovy povídky či Jerofejevovu prózu Moskva-Petušky zpáteční. Dokonalé. „Basz meg! Igen!“