Mohl to být románek, ale je z toho zase jen glosa do Ádvojky. Ve dveřích mého kupé v rychlíku z Prahy do Krušnohoří se objevila zmatená mladá Němka. Chtěla prý jet jenom do Holešovic, ale nějak nezvládla vystoupit, a ptala se, která je příští stanice. To máte smůlu, povídám, vlak staví až v Ústí nad Labem. Zoufale začala hledat Ústí v mapě na mobilu. Nabídl jsem pomoc s šátráním po displeji – a ejhle, na maps.google.de není žádné Ústí, nýbrž Aussig. A okolo něj Teplitz-Schönau nebo Tetschen-Bodenbach (název zavedený v roce 1942). Potlačil jsem vzpomínku na výročí Mnichova a už na vlastním zařízení si ověřil, že to funguje i obráceně: na české verzi map figurují vedle Výmaru a Cvikova i takové perly jako Olešnice nad Halštrovem (Oelsnitz). Jistě, exonyma patří k bohatství jazyka, ale koho by dnes napadlo dávat je do map v mobilech, podle nichž se lidé pokoušejí zorientovat v cizích zemích? Sám sice používám raději o řád lepší OpenStreetMaps nebo Mapy.cz, ale vždycky jsem si myslel, že v Silicon Valley aspoň tuší, co dělají… Evidentně ne. Mezitím jsme zastavili v Aussigu: spolucestující se šla ptát na první spoj nach Prag, zatímco já pokračoval podzimním soumrakem na Teplitz, Brüx a Komotau.