Náš život
je jako ten kalendář na zdi
krajina už není nejsvěžejší
Když v noci přijdou přátelé
navařím plný stůl jídla
žádné nezapomenu osolit
Nemusíme ani pít
a řeč plyne bez přestání
všichni jsou v náladě
i kuřecí pařátky ohlodáme doběla
Za úsvitu
se přátelé vytratí
ve světle lampy
Slunečnice na závěsu
je stále nádherná a šílená
popel cigaret na hromádkách a krásné
rybí kosti
se vzpříčily v našem hrdle
Ani se na sebe nepodíváme
a zalezem do postele
Báseň v překladu Lukáše Zádrapy vybrala Michaela Velčková