Čínský svět v posledních dnech žije zatčením finanční ředitelky a dcery zakladatele jedné z největších čínských firem Meng Wan-čou v Kanadě. Kanadské úřady jednaly na žádost Spojených států, jelikož Meng je v Americe stíhána za podvod v podobě porušování amerických sankcí vůči Íránu. Firma Huawei totiž měla do šíitské země prodávat americké technologie. Osmého prosince stanula Meng před Vrchním soudem ve Vancouveru, aby se projednala možnost jejího vyšetřování na svobodě. Čínský server Global Times ve stejný den případu věnoval úvodník. „Ačkoli na sobě Meng Wan-čou nemá pouta a zdá se, že se k ní chovají lidsky, je to pouze iluze.“ Čínští redaktoři na to jdou zostra: „Podle osoby obeznámené s případem byla Meng kanadskou policií po zadržení na letišti nasazena pouta; ta měla na cestě do vazby, stejně tak do nemocnice a zpět. Po cestě ze slyšení jí nasadili pouta na ruce i nohy.“ Nepřekvapí, že tuto informaci šíří bez uvedení zdroje jen čínskojazyčná média, zjevně se tedy jedná o dezinformaci. Podle Global Times by se tak neměla policie chovat k někomu, komu ještě nebyla prokázána vina. Zatčení Meng označují za špatnou zprávu pro svět, jelikož den po jeho zveřejnění spadly ceny světových akcií. „Není Kanada jednou z těch zemí, které hovoří o vládě zákona a váží si lidských práv? Jak mohou dělat něco, co by udělala jenom barbarská země?“ Kanada je líčena jako zlý komplic Ameriky, jelikož Meng neporušila kanadské zákony, ale americké. Zároveň není podle čínského webu jasné, zda jsou důkazy proti ní dostačující a obvinění odůvodněné. „Zda je skutečnost taková, jak ji líčí [kanadská] prokuratura, zůstává předmětem debaty.“ Za nespravedlivé také Global Times považují, že si Američané vybrali zrovna čínskou společnost. Vždyť evropské firmy s Íránem rovněž obchodují a odmítají se stáhnout. Skutečnost je nicméně taková, že evropské firmy s Íránem obchodují až od uvolnění sankčního režimu Barackem Obamou a v současnosti se na ně stále vztahuje americká výjimka. „Vysocí představitelé těchto evropských firem přece také jezdí do Kanady, při přestupu na letišti by je také všechny měli vzít do vazby a nasadit jim želízka.“ Číňané se také diví, že nebyli zadrženi představitelé společnosti SkyCom, přes niž měly transakce do Íránu probíhat. „Kanada je nezávislá suverénní země, v tomto sporu by měla být neutrální a nenechat se vláčet Amerikou,“ dovozují autoři úvodníku. Jde prý o jednání, které je jasným dokladem předsudků vůči firmě Huawei a jejímu zakladateli Žen Čeng-fejovi (bývalý inženýr v Čínské lidově osvobozenecké armádě) a mohlo by mít zásadní následky. Být takto loajální vůči USA rozhodně není v kanadském zájmu. Pokud totiž Ottawa vydá Meng do USA, není zaručeno, že se jí dostane dobrého zacházení, takže čínský lid bude požadovat, aby čínská vláda Kanadu řádně potrestala. „Čínsko-kanadské vztahy čelí vážné hrozbě ochlazení, což je také útokem na zájmy kanadské veřejnosti,“ varují autoři. Článek je ukázkovým případem toho, jak čínská média nakládají s citlivými případy a ovlivňují veřejné mínění i pomocí šíření fake news. V Číně se tedy na jedné straně konají demonstrace na podporu Meng a firmy, kterou zastupuje, na druhé straně je tu ale masivní porušování lidských práv na denním pořádku.
Deník Věda a technika 10. prosince informoval o čtvrté sondě, kterou 8. prosince ráno vyslal Čínský úřad pro kosmonautiku (CNSA) na Měsíc, kde by měla poprvé v historii lidstva provést měkké přistání (přistání bez poškození nosiče či jiných zařízení) na jeho odvrácené straně. Sonda pojmenovaná po krásné dívce z čínských mýtů, která má přebývat právě na Měsíci, by měla nejdříve okolo něj rotovat, následně přistát a provádět na měsíčním povrchu další výzkum. „Čchang-e 4 je podobná své starší sestře Čchang-e 3, jako by šlo o dvojčata.“ Představitelé čínského kosmického programu totiž byli s předchozím modelem naprosto spokojeni. Jelikož by se ale nejnovější model měl „stát pionýrem lidského pokroku“, byla „čtvrtá sestra“ přece jenom v některých ohledech vylepšena. Trojka a čtyřka se tak liší hlavně ve třech bodech. Jiný je především vědecký záměr mise. Sonda číslo 3 měla v roce 2013 za úkol „zkoumat povrch Měsíce, zkoumat letové podmínky ve vesmíru a provádět pozorování Země, zkoumat měsíční povrch, využitelnost tamních zdrojů a vnitřní strukturu Měsíce“. Oproti tomu číslo 4 má přistát na odvrácené straně Měsíce, provádět výzkum využitelnosti nerostného bohatství a popojížděním zkoumat svrchní část měsíční kůry. Liší se také cíl projektu. Zatímco trojka měla za úkol vytvořit základnu pro další výzkum na Měsíci a celkově nepřišla s ničím, co by už před Číňany nedokázali jiní, čtyřka by měla být zásadním úspěchem čínské kosmonautiky. Podmínky přistání na odvrácené straně Měsíce se totiž značně liší oproti tomu, s čím se musela vyrovnat Čchang-e 3. Čtyřka má usednout na jižním pólu v kráteru Von Karmán, který je na přistávací plochu velmi malý. Sonda tak bude přistávat téměř zcela vertikálně, a její systémy musí být tedy mnohem preciznější.
