Francouzský premiér Édouard Philippe 17. ledna oznámil, že kontroverzní výstavba letiště v Notre-Dame-des-Landes nebude započata. Znamená to, že desetiletá blokáda místa plánované stavby, stejně jako padesát let neutuchající odpor proti projektu letiště, nakonec slaví úspěch. Vláda tak po dlouhých letech a mnoha jednáních musela zohlednit skutečnost, že megalomanská stavba by nenávratně zdevastovala unikátní životní prostředí. Aktivisté, ale i místní vesničané, kteří proti výstavbě roky bojovali – a někteří z nich uprostřed chráněného území mokřadů dokonce žili na čtyřech improvizovaných farmách –, ve svém prohlášení uvedli, že „poprvé za dlouhou, velmi dlouhou dobu se nějakému hnutí podařilo porazit vládu Francie“. Své vítězství odpůrci letiště oslavili 18. ledna u prefektury v nedalekém Nantes.
Asi stovka maskovaných neonacistů v řecké Soluni 21. ledna doslova vypálila zdejší squat Libertatia, když na něj zaútočila světlicemi a zápalnými lahvemi. Útočníci z řad krajní pravice se oddělili od masové demonstrace desetitisíců lidí proti začlenění slova „Makedonie“ do jména sousední Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Řecko si totiž nárokuje právo na výlučné užívání názvu Makedonie pro severní region země. Ještě před útokem na squat došlo k napadení autonomního sociálního centra Scholeio, které se ovšem podařilo ubránit. Policejní pořádkové jednotky poté údajně zabránily antifašistům, aby se přesunuli k nedaleké Libertatii. Zároveň ale nezasáhly proti útočníkům, kteří následně squat zapálili.
V den prvního výročí inaugurace Donalda Trumpa americkým prezidentem se po celých Spojených státech opakovaly masové protesty, které provázely jeho vstup do úřadu v loňském roce. Desetitisíce lidí se účastnily již druhého pochodu za práva žen, jenž byl i kvůli otevřeně sexistickému chování amerického prezidenta zároveň vyjádřením nevole s Trumpovou politikou obecně. Počet zúčastněných ale značně zaostal oproti loňskému roku, kdy se podle odhadů sešlo až pět milionů lidí. Menší demonstrace proběhly i ve světě, například v Ósace a Římě.
V Polsku se 18. ledna opět obnovily takzvané černé protesty proti dalšímu zpřísňování polských potratových zákonů. Polský Sejm totiž 10. ledna nepostoupil k dalšímu projednávání návrh zákona, který by umožnil širší dostupnost interrupce, a naopak poslal do druhého čtení návrh omezující současnou legislativu. Asi sto padesát lidí se sešlo ve stejný den i na Palackého náměstí v Praze, aby projevili solidaritu s protestujícími v Polsku.