Dvojalbum Thunder Perfect Mind britské skupiny Current 93, sdružené okolo hudebníka Davida Tibeta, vzniklo na počátku devadesátých let a dnes je klasickým titulem apokalyptického folku. Před nedávnem tato deska vyšla v reedici.
Do apokalyptického folku Davida Tibeta se otiskuje odvěký souboj dobra se zlem – při poslechu Current 93 si ovšem nikdy nemůžete být jisti, kdo v tomto boji předcházejícím zánik světa vítězí. To je i případ Thunder Perfect Mind, přelomové desky Current 93 z roku 1992, která se na sklonku loňského roku dočkala reedice. Píseň nazvaná The Descent of Long Satan and Babylon vypráví příběh, který Tibetovi nedával spát: dva ďáblovi pomocníci se přetahují s Kristem o klíče k Zemi, až mu je nakonec vezmou a on zůstane odsouzen k nekonečnému tanci mezi světy. „Satan neslyší utrpení, ale Kristus vidí všechno,“ zpívá Tibet líbezným hlasem, v němž však jako by se tajila předtucha špatného konce.
Album Thunder Perfect Mind bylo pro Current 93 radikálním odklonem od industriálních osmdesátých let a drásavých zvukových experimentů. Na albu znějí cimbály, akustická kytara, harfa, flétny. „Nebyl jsem spokojený s ničím, co jsem do té doby udělal,“ vzpomínal rozporuplný leader skupiny Tibet, kterému bylo v té době 32 let a měl za sebou přes deset alb a množství dalších nahrávek. Mělo jít o poslední desku Current 93, místo toho ale album zahájilo v tvorbě skupiny, jež vždy čerpala z pohanských mýtů a nyní se obrátila i k tradici folklórní hudby, novou etapu. Tibet se na albu Thunder Perfect Mind poprvé projevil jako svérázný zachránce lidových příběhů – a následně této práci zasvětil život. „Lyricky a tematicky jsou pro mě Current 93 cesta, jak si odpracovat spásu,“ řekl v rozhovoru pro časopis The Wire.
Zmatení všeho
David Michael Bunting, jak zní Tibetovo občanské jméno, strávil dětství v bývalé britské kolonii a považuje se prý víc za Malajsijce než za Brita. Z tohoto období také pochází fotografie mladého Tibeta, kterou pořídil jeho otec Cyril Bunting a která zdobí aktuální reedici Thunder Perfect Mind. Hudebník prý prožil idylické dětství a rád na něj vzpomíná: „Měl jsem mimořádnou představivost, četl jsem hodně komiksů a fantasy.“ Už v mládí se ale začetl také do textů okultisty Aleistera Crowleyho, jehož zásadní práce pocházejí z počátku 20. století a který Tibeta uhranul jako myslitel.
Máme zde tedy vliv křesťanské britské výchovy, formativní léta života prožitá v Kuala Lumpur, černou magii a nespoutanou imaginaci – a právě zmatení všech těchto vlivů, které později dotáhl do extrému, se stalo základem Tibetova hudebního, filosofického a náboženského směřování. Tibetovu tvorbu totiž lze těžko vnímat bez jeho víry, v níž se střetává svébytné pojetí křesťanství s okultismem a prvky východních náboženství. Také název jeho skupiny Current 93, která v průběhu let měnila žánry i sestavu, má filosofický základ: číslo 93 odpovídá numerologickým podobám řeckých pojmů agapé (láska) a thelema (vůle). Čas od času ovšem tento eklektický mix Tibetovi zajistí obvinění ze satanismu, jako třeba na polském festivalu Unsound v roce 2015.
Hudebně jej ovlivnil zejména industrial Throbbing Gristle a scéna kolem kapel jako Psychic TV, Coil nebo Nurse With Wound. Společně s Current 93 tyto projekty na počátku osmdesátých let vytvořily směr, který hudební publicista David Keenan v knize England’s Hidden Reverse (Odvrácená strana Anglie, 2003) označuje za britský esoterický underground. Před založením Current 93 prožil Tibet několik let ve squatu a chvíli hrál se skupinou Psychic TV – právě její leader, někdejší zpěvák Throbbing Gristle a vůdčí postava tehdejší britské nezávislé scény Genesis P-Orridge, překřtil Buntinga na Tibeta.
Hlouběji do lesa
Na debutové desce Nature Unveiled (1984) vyvolává Tibet s Current 93 postavu Maldorora, který ztělesňuje absolutní zlo. Deska je nekompromisní, utápí se v hluku, skřecích a nářcích. Na další nahrávce Dogs Blood Rising (1984) se v druhé polovině skladby Peter’s Keys All Bloody ozve vůbec poprvé útržek Tibetova zpěvu, který se později stal hlavním poznávacím znamením Current 93. Šlo o adaptaci klasického folkového hitu Sounds of Silence od Simona & Garfunkela. Když Tibeta později bývalí fanoušci kritizovali za jeho folkovou polohu na desce Thunder Perfect Mind, bral to jako lichotku: „Říkali, že to zní jako Simon & Garfunkel nebo pištění děcek na hřišti. Nevím, proč by to měla být negativní kritika. Pro mě je to fantastické přirovnání!“
Tibetovou múzou se stala slavná anglická folková zpěvačka Shirley Collins. Na začátku devadesátých let na ni získal kontakt přes londýnské vydavatelství Topic a pak jí neustále psal dopisy. „Stal jsem se fanatickým fanouškem, nedal jsem jí pokoj,“ přiznal se Tibet. „Tehdy jsem vůbec nevěděla, kdo to je a jak důležitý vztah to bude,“ říká dvaaosmdesátiletá zpěvačka v dokumentu A Ballad of Shirley Collins (2017). Sedí v Tibetově pokoji, zatímco on vytahuje staré desky s jejími písněmi, a má slzy na krajíčku. Na albu Thunder Perfect Mind se Collins objevuje v úvodní písni, kde zpívá: „Šla jsem do lesa nasbírat krásné květiny, ale les mi žádné růže nedal.“ Přátelství ale bylo prospěšné pro obě strany – Tibet dodal Shirley Collins odvahu vrátit se po zdravotních problémech, jež ukončily její kariéru na konci sedmdesátých let, na jeviště a velkou měrou se zasloužil i o její poslední desku Lodestar (2016).
Čím hlouběji do lesa se spolu s poslechem Thunder Perfect Mind vypravíme, tím blíž jsme apokalypse. Příchod Antikrista ohlašuje téměř sedmnáctiminutová skladba Hitler As Kalki (SDM), inspirovaná hinduistickou sociální darwinistkou a popíračkou holocaustu Savitri Devi Mukherji. Podle ní byl Hitler desátou inkarnací boha Višnu a měl svět dovést ke konci. Je tu také píseň s homoerotickým nádechem A Song for Douglas after He’s Dead, kterou Tibet věnoval blízkému příteli Douglasi Pearcemu z neofolkové skupiny Death In June, jenž byl podobně jako třeba Boyd Rice opakovaně obviňován z propagace neonacismu a spojován s britskou Národní frontou. Nelze se divit, že se tato obvinění někdy přenášejí i na Tibeta, zdá se ale, že tento hudebník má spíš než k hákovému kříži blízko k rituálním panenkám z kukuřičného šustí, jak je známe z klasického folk-hororového snímku The Wicker Man (1973).
Hrůza a krása
Středem alba Thunder Perfect Mind je balada All the Stars Are Dead Now o zániku života na Zemi. Píseň dobře vystihuje Tibetův hudební rukopis, který působí, jako by zachycoval boj dobra se zlem. Tibet tu zpívá o staré ženě zvěstující lidem zprávy o konci světa. Zpočátku jeho vyprávění doprovází jenom kytara a idylická flétna, ale z pohádkového vypravěče se záhy stává démon opakující jako mantru slova: „Mrtvý, mrtvý, mrtvý…“ Babylon i Jeruzalém už padly: „Jih umírá, sever umírá, západ umírá, východ umírá./ Svět má čtyři kouty, řekla,/ a každý z nich je mrtvý.“ Na desce se naplno projevil Tibetův literární talent. Balady o konci světa jsou prošpikované náboženskými a okultními symboly, přičemž všechny mytologické odkazy vycházejí z pečlivého studia.
Odhodlání živit starou folkovou tradici novými příběhy neopustilo Tibeta dodnes. Od Thunder Perfect Mind vydali Current 93 dalších třináct řadových desek – ta poslední I Am the Last of All the Field That Fell vyšla v roce 2014 na Tibetově labelu Coptic Cat.
„Víra je svým způsobem souhlas se světem, který je zázračný, tajemný, děsivý a neuchopitelný. Prostě se necháte pohltit mystériem se vší hrůzou i krásou, které se tak často prolínají a leckdy se nedají oddělit.“ Tato Tibetova víra se promítá i do hudby Current 93. A směr jeho cesty za spásou udalo právě album Thunder Perfect Mind.
Autor je hudební publicista.