Děti Země v pátek 26. dubna 2019 na základě hlasování 86 členek a členů odborné komise zveřejnily informaci, že titul Ropák 2018 za antiekologický čin získal lobbista Jan Skalický.
Anketa vznikla v roce 1992 na podnět Spolku krušnohorských ropáků, který tehdy připomněl, že ropák bahnomilný (Petroleus mostensis) žije na Mostecku a že ho poprvé popsal režisér Jan Svěrák v roce 1988 ve svém filmu Ropáci. Bylo by proto podle spolku žádoucí, aby největší ničitelé přírody získávali titul Ropák roku. A tak se i stalo.
Skalický tento titul dostal za vehementní prosazování různých vodních staveb na Labi a plán propojit Dunaj s Labem a s Odrou novým plavebním kanálem. Na druhé místo tak odsunul exministra dopravy a exposlance Dana Ťoka, třetí místo obsadil ministr zemědělství Miroslav Toman.
Prvním důvodem pro volbu Skalického byla jeho podpora výstavby plavebního kanálu u Přelouče v délce asi 3,2 kilometru za 3,1 miliardy korun přes plánované území NATURA 2000 na Slavíkových ostrovech s výskytem dvou vzácných druhů modrásků a dalších asi sedmdesáti zvláště chráněných druhů živočichů. Stavba přitom nemá zásadní dopravní odůvodnění a její údajná ekonomická efektivnost je nepřesvědčivá.
Kanál u Přelouče se sice povoluje více než dvacet let, což nás stálo asi tři sta padesát milionů korun, přesto se jeho příprava dostala zpět na začátek. Na základě odporu spolků, které se účastní správních a soudních řízení, a odborné veřejnosti probíhá totiž nové hodnocení vlivů na životní prostředí, a to v několika variantách.
Druhý důvod pro udělení Ropáka 2018 je ještě závažnější. Skalický se totiž stal maskotem všech „vodníků“, kteří několik desetiletí touží vybudovat kanál Dunaj–Odra–Labe. Loni v říjnu byla zveřejněna studie proveditelnosti, podle které by stavba v délce 420 kilometrů stála asi 582 miliard korun a byla by realizována do roku 2045 (?!).
Skalický tak začal loni aktivně šířit známou pohádku o nepostradatelnosti této olbřímí stavby pro náš stát, neboť kanál prý pomůže vyřešit problémy se suchem v krajině, náhlými povodněmi, důsledky změn klimatu, přecpanými dálnicemi a železnicemi i nedostatkem čisté elektřiny.
Přitom i studie proveditelnosti, ač má k objektivitě daleko, neboť ji za zhruba 22 milionů korun stvořili hlavně propagátoři kanálu, dokládá, že v ní nejsou zohledněna ekologická rizika. Kanál by totiž zničil či škodlivě zasáhl do ještě zachovalé říční krajiny a do území NATURA 2000 a dalších chráněných území. Proti je proto mnoho nezávislých odborníků, včetně těch z Akademie věd České republiky.
Skalický tedy dostal Ropáka 2018 za prodej iluzí o božském kanálu, jenž splní všechna přání, zcela právem, i když v tom není sám, protože má podporu Ropáka 2013 Miloše Zemana, Ropáka 2016 Dana Ťoka a Ropáka 2017 Jaroslava Foldyny.
Česká republika přitom musí řešit naléhavější problémy než utrácet peníze a čas za přípravu a výstavbu monstrózních vodních staveb, které škodí přírodě, aniž jsou jakkoli společensky užitečné.