Lidská přirozenost je téma, jemuž se náboženství, filosofie i věda věnují od samého počátku. V posledních letech je ale naše chápání toho, co to znamená být člověkem, významně nabouráváno. Lidský genom byl jednou z front, které doposud odolávaly rozpínavosti sociálního konstruktivismu lidské přirozenosti, avšak rozvoj molekulární biologie zásadním způsobem narušuje její pojetí prostřednictvím úprav samotného genomu. „Pokud ale dovolujeme existenci chudoby, diskriminace a znečištění, už tím formujeme biologii konkrétních lidí,“ říká v rozhovoru odbornice na etiku genetického výzkumu Barbara Prainsack. Mezi životem na smogem zamořeném Ostravsku, umístěním dítěte do soukromé výběrové školy a genovou terapií, která manipuluje s tou nejzásadnější formou informace, již naše buňky obsahují, ale přesto i laik pociťuje zásadní rozdíl. Toto vědecké odvětví, které vzrušeně sledují a financují různí investoři, farmaceutické firmy a nadnárodní korporace, může být součástí řešení některých současných problémů a starostí lidstva, zároveň ale také může vést k prohlubování napětí a rozvratů ve společnosti. „Obyčejní lidé totiž nemají nejmenší tušení, co se dnes v laboratořích odehrává – a mnozí odborníci jsou zcela hluší ke kulturním dopadům práce, kterou v laboratořích odvádějí,“ říká v rozhovoru spisovatel a umělec Steve Tomasula. A právě proto je důležité, aby se rozvoj genetických technologií podařilo zkrotit tak, aby jejich využívání směřovalo ke snižování nerovností a vyrovnávání šancí na dobrý život.