Každý pátek vyrážejí němečtí žáci a studenti demonstrovat za nápravu životního prostředí v rámci hnutí Fridays for Future. Citlivost k tématům spojeným s životním prostředím a stabilní ekonomická situace katapultovala německé Zelené během posledních dvou let mezi „shooting stars“ politického nebe. Německo má zezelenat, což se neobejde bez masivních státních zásahů. Mezi sociálními demokraty se šíří myšlenky na vyvlastňování nemovitostí státem, především v Berlíně. Pravicová AfD volá po silném státu, ovšem s důrazem na vnitřní bezpečnost. Liberální řád, založený na odpovědnosti jednotlivce a na tržním hospodářství se silným důrazem na sociální stránku, který Německo dostal mezi ekonomické velmoci a který se zdál být samozřejmostí, začíná být zpochybňován ze všech stran politického spektra. Mluví o tom v rozhovoru pro týdeník Focus z 22. června předseda liberální FDP Christian Lindner: „Celkově je politický střed pod tlakem. Především ti, pro které je důležitá vlastní zodpovědnost, liberální smýšlení, otevřenost a rozum.“ Lindner je právě na předvolební tour ve východní části Německa, která tradičně nepatří mezi fanoušky liberálních myšlenek. Pravicová AfD je zde dnes v podstatě nejsilnější stranou. Lindner jejich vzestup interpretuje jako úspěch „politiky strachu“. Za výsledek uměle vyvolávané paniky považuje také hnutí Fridays for Future: „Greta Thunbergová si přeje, aby lidé propadali panice z klimatických změn.“ Všeobecná hysterie prý vede k tomu, že se „prosazují opatření, která závažně zasahují do svobody jednotlivce a vlastnických práv“. Řešení spatřuje v politice, jež respektuje individuální svobodu a současně pozitivně ovlivňuje životní prostředí. FDP na východě Německa bude nakonec ráda, pokud se v zemských volbách na podzim dostane do parlamentů. Vítězné tažení pravicové AfD a levicových Zelených je v tuto chvíli nezastavitelné.
Ve Švédsku se prosadil terminus technicus „stydět se za létání“. Reportérka drážďanských Sächsische Zeitung Susanne Grautmannová informuje v sobotním vydání z 22. června o změně postoje k letecké dopravě v Německu. Jak jinak, pracuje především s pocitem viny. „Pasažéři letadel mají dnes na pozadí diskuse o klimatických změnách asi takovou pověst jako exekutoři. Spisovatelka Charlotte Rocheová dokonce požaduje, aby se aktivisté přivazovali řetězy k letadlům a zabraňovali odletům.“ Někteří teenageři o prázdninách nepoletí k moři, ale rozhodli se jet vlakem na tábor. Jedna marketingová agentura kompletně vymění cestování letadly za dopravu po železnici, případně upřednostní videokonference. Jedná se jenom o změnu postoje, anebo o trvalou změnu chování? Grautmannová dokazuje, že jde prozatím spíše o mediálně účinné deklarace. Počet cestujících letadlem se v Německu od listopadu 2018 do března 2019 dokonce zvýšil. A zde se dostáváme k dalšímu švédskému termínu – „smygflyga“ (létat tajně). Podle sociologické „hypotézy nízkých nákladů“ se člověk rozhoduje vždy pro levnější řešení. Nemusí to být jen nízký náklad ve smyslu monetárním, ale také třeba náklad časový. Grautmannová tedy tvrdí, že pokud by vlaky byly na podobné cenové úrovni jako letadla a navíc by neznamenaly výraznou časovou ztrátu, lidé by se z ekologického hlediska dnes určitě rozhodli pro vlak. Otázka „létáš, či nelétáš?“ má podle autorky ovšem potenciál, který bude s ohledem na zvolenou odpověď rozdělovat společnost. Podobně jako dříve dotaz, jestli jde mladík na vojnu, či na civilku. Nebude to jen pouhé sdělení, člověk se odpovědí přiřadí k určité sociální skupině a světonázoru.
Volební úspěchy Zelených znamenají šok pro německou ekonomiku a „kapitány“ německého průmyslu. Na tváři šéfky strany Annaleny Baerbockové byl po velmi povedených volbách do Evropského parlamentu vidět nejen úsměv, ale také zamyšlený pohled, protože volební úspěch zavazuje a vyžaduje konkrétní činy. O komplikovaném vztahu Zelených k ekonomické sféře informuje deník Handesblatt ve vydání z pátku 21. června. „Psát černá čísla i se zelenou politikou.“ To je myšlenka, se kterou chce přesvědčit manažery Baerbocková. Zelení, kteří považovali firmy tradičně za své přirozené nepřátele, začínají chápat, že pokud budou chtít německou politiku změnit „k obrazu svému“, bez firem, které mají know-how a kapitál, to úplně nepůjde. A manažerům zase začíná docházet, že dobré volební výsledky Zelených nejsou náhoda, ale opravdu vystihují náladu ve společnosti. Oboustranný dialog je tedy nutný a v tuto chvíli se obě entity začínají opatrně „oťukávat“. A co je důležité: přidávají k tomu zdvořilý úsměv. Zelení do svých grémií zvou zkušené podnikatele a podnikatelská sdružení zase freneticky tleskají, když jim „zelený“ politik prezentuje nějakou reálnou a hlavně realizovatelnou myšlenku. „Zkušenost ukazuje, že Zelení ve vládě brzy poznají, že ‚zelené‘ cíle lze uskutečnit pouze se silnou ekonomickou sférou,“ říká šéf firmy na výrobu motorových pil Nikolas Stihl. To vzbuzuje určitou naději. V roce 2020 má strana prezentovat svůj nový program. Podnikatelé zatím vyčkávají, jestli podanou ruku budou moci udržet ve stejné pozici, anebo zda Zelení, omámení úspěchem, opět sklouznou do pozic nepoužitelných pro podnikatelskou sféru.