Žánrová literatura zažívá renesanci. Dávno už neplatí, že se jedná pouze o druhořadou, oddechovou produkci. Některé žánrové knihy převyšují takzvanou vážnou literaturu nejen svou stylistickou kvalitou, ale kupodivu i schopností vypovídat o světě kolem nás. Epická fantasy má ovšem oproti sci-fi nebo detektivkám jednu podstatnou nevýhodu – je zatěžkána monumentálním odkazem J. R. R. Tolkiena. S kanonickým dílem jednoho ze zakladatelů žánru a jeho způsoby světotvorby se současná fantastika vyrovnává všelijak, přičemž úspěch mnoha titulů představených v tomto čísle spočívá především ve schopnosti narušovat zažité postupy a klišé. Do tématu nás na straně 4 uvádí Boris Hokr, který mimo jiné vypočítává důvody, proč epickou fantasy číst. Tomáš Stejskal přibližuje tvorbu britského spisovatele Joea Abercrombieho, který relativizuje a přehodnocuje tradiční hrdinský motiv „boje se zlem“. O vztahu magie a technologie v sérii Daniela Abrahama Kvartet vysoké ceny píše Antonín Tesař, jenž téma sestavil. Z ostatních textů vaší pozornosti doporučuji článek Martina Blažíčka o angažované operní inscenaci Sun & Sea, která získala hlavní cenu benátského bienále současného umění, esej Martiny Bařinové o současné latinskoamerické próze kritizující neoliberální konzumerismus nebo recenzi Adama Borziče na antologii Radikální buddhismus.