Francouzskou politickou a mediální scénou hýbe v posledních dnech smrt čtyřiadvacetiletého Stevea Maii Caniça, který se v severofrancouzském městě Nantes na konci června účastnil každoročního festivalu hudby Fête de la musique. Ovšem domů už se nevrátil. Jeden z koncertů elektronické hudby byl policií velmi brutálně rozehnán, takže se několik účastníků rozhodlo uniknout před slznými dýmovnicemi skokem do řeky Loiry. Mezi nimi byl i Steve, jehož tělo se našlo až o více než měsíc později. V průběhu pátrání se zvedla velká vlna podpory všem obětem policejního násilí a vznikla iniciativa Où est Steve? (Kde je Steve?), jež požaduje potrestání viníků z řad policistů speciálních jednotek CRS. Filosof Frédéric Lordon se ve svém článku v měsíčníku Le Monde diplomatique z 15. července pustil do kritiky politických představitelů, ale i médií, která obviňuje, že i jejich přičiněním se o celé kauze nemluvilo dostatečně a chování policie téměř nebylo možné kritizovat. Lordon hned v úvodu textu říká: „V Macronově Francii je možné jít na koncert a už se z něj nevrátit. V Macronově Francii má totiž hlavní slovo policie.“ Nejedná se zdaleka o první podobný případ – mezi nejznámější patří úmrtí Adamy Traorého na policejní stanici v departmentu Val d’Oise v blízkosti Paříže v roce 2016. Přestože se bezprostředně po incidentu rozběhla mohutná občanská iniciativa Justice pour Adama, která žádala důstojné prošetření události, kauza stále není uzavřená. Zmínit můžeme rovněž tragický skon ekologického aktivisty Rémiho Fraisse, kterého usmrtil slzný granát hozený policií při blokádě autonomního území v Sivens nedaleko Toulouse. Také v souvislosti s demonstracemi žlutých vest dochází ke stupňujícímu se násilí ze strany bezpečnostních složek, za což je vláda premiéra Édouarda Philippa kritizována jak ze strany parlamentní levice, tak občanských iniciativ.
Ve francouzském Národním shromáždění vystoupila 23. července švédská aktivistka Greta Thunbergová, aby zákonodárcům připomněla, jak důležitý a aktuální je boj za klima. Projev zahájila slovy: „Mám pro vás dvě novinky, jednu dobrou a jednu špatnou“ a dále pokračovala v plynné, snadno srozumitelné angličtině. Její návštěva v Bourbonském paláci vyvolala mezi novináři obsáhlou debatu. Francouzská rozhlasová stanice France Inter svou reportáž nazvala „Puberťačka se obrátila na poněkud ztracené zelené poslance“ a zaměřila se hlavně na reakci zákonodárců, kteří se v čele se zástupci Zelených a bývalým ministrem životního prostředí Nicolasem Hulotem hlásí k urgentnímu konání ve věci ochrany klimatu. Na podzim loňského roku dokonce založili neformální uskupení s názvem Pour le climat, accélerons! (Za klima, pospěšme si!). Jeho aktivita byla ale podle rozhlasu spíše rozpačitá a nekonkrétní. Deník Libération z 24. července zase překvapilo, že se Greta Thunbergová jasně nevyjádřila k odmítnutí smlouvy CETA o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou, které na půdě francouzského parlamentu probírají především zástupci levicové platformy La France Insoumise. Jeden z nich, François Ruffin, se dokonce ve svém příspěvku do diskuse pokusil o vtip, když řekl: „Na tomto místě je třeba si říct – Greta, nebo CETA?“ Šestnáctiletá Švédka se podle deníku Libération v této věci nevyjádřila dostatečně jasně, a není tedy patrné, co si o smlouvě myslí. Deník Le Figaro naopak zaujalo, s jakou razancí se studentka opřela do přítomných politiků, když zdůraznila: „Asi jsme pro vás jen blázniví školáci, takže nás samozřejmě nemusíte poslouchat, ale měli byste poslouchat vědu. A to vám nikdo jiný než my na rovinu neřekne.“ Deník také zaujalo, že i přes kritiku chování politických elit sklidila Thunbergová velký aplaus.
Každý den se na webových stránkách deníku Le Monde můžeme dozvědět aktuální počet lidí, kteří připojili svůj podpis pod výzvu ke konání referenda proti privatizaci pařížských letišť, již iniciovalo 248 poslanců a poslankyň Národního shromáždění, aby následně získali souhlas Ústavního soudu. Začátkem srpna ji podepsalo okolo půl milionu lidí, přičemž k tomu, aby se všeobecné hlasování mohlo konat, je nutné do března příštího roku nasbírat 4,7 milionu podpisů. Projekt privatizace letišť, který Emmanuel Macron představil v dubnu loňského roku, je velmi kontroverzní a na jeho podpoře se francouzské politické strany nemohou dlouhodobě dohodnout. Proto se nakonec jejich zástupci rozhodli podpořit myšlenku referenda.