V době uzávěrky tohoto čísla probíhala evikce posledního pražského squatu Klinika, jenž čtyři roky sloužil jako autonomní sociální centrum. V pátek 11. ledna už exekutoři ovládli celou budovu a na střeše vzdorovali poslední aktivisté. Početná skupina sympatizantů Kliniky se shromáždila v její blízkosti a alespoň symbolicky vyjadřovala svou podporu. Současný vlastník budovy, Správa železniční dopravní cesty, tvrdí, že pro objekt najde využití. Nejen podle squaterů ale spíše hrozí, že budova bude chátrat, stejně jako tomu bylo předtím, než byla obsazena. Připomeňme, že žižkovský squat byl co do rozmanitosti programu a počtu kulturních, vzdělávacích i vysloveně humanitárních akcí naprosto jedinečným počinem v rámci historie českého squattingu.
Ačkoli Komise OSN pro lidská práva vyzvala amsterdamskou radnici, aby počkala s vyklizením nejznámějšího a také největšího holandského squatu ADM, v pondělí 7. ledna do prostoru více než dvacet let obsazených přístavních doků najely bagry a začaly demolovat příbytky squaterů. Na místě zasahovaly pořádkové policejní jednotky. ADM trvale obývalo přes sto padesát lidí, kteří se rekrutovali jak z anarchoautonomní, tak umělecké scény. Legendární squat vedle širokospektrých politických a vzdělávacích aktivit každý rok pořádal umělecký festival, jejž navštěvovaly tisíce lidí. Amsterdam tím pádem přišel zřejmě o největší symbol zdejšího squaterského hnutí, které vždy patřilo k největším v Evropě.
K bizarní události se schyluje v italské Veroně, kde se uskuteční koncert neonacistických skupin, oficiálně věnovaný 50. výročí upálení Jana Palacha, studenta, který chtěl svým činem vyburcovat stále pasivnější československou společnost k odporu vůči invazi vojsk v roce 1968. Podle řady italských médií se některé ultrapravicové skupiny v poslední době stále častěji na Palacha odvolávají a snaží se přivlastnit si jeho oběť. Proti koncertu, jenž se odehraje pod názvem Půda a svoboda, se v Česku ozvali studenti Filozofické fakulty, kteří zveřejnili vyjádření odsuzující zneužití Palachova jména současnými neofašisty. Studentská rada FF UK se pozastavuje i nad skutečností, že akce získala ve Veroně podporu z oficiálních míst. Zabránit znevážení Palachova odkazu v rámci zmíněné akce se snaží i české velvyslanectví v Itálii. Podle filosofa Václava Bělohradského se italská krajní pravice hlásila k činu Jana Palacha už v sedmdesátých letech, protože jej interpretovala jako boj za národní svrchovanost.