„Více Evropy potřebujeme především na poli bezpečnosti a obrany.“ V komentáři z 8. ledna to v ekonomickém deníku Handelsblatt tvrdí Wolfgang Clement, bývalý ministr hospodářství SRN. Evropa si je v poslední době jistá především nejistotou, zda se ještě může spolehnout na bezpečnost garantovanou Spojenými státy americkými. Stále více hlasů volá po emancipaci od USA, jejichž prezident dělá politiku bez jakékoli možnosti závazné predikce. Z toho vyplývá nutnost se i v bezpečnostní politice osamostatnit, přičemž vybudování společné evropské armády je jen logickým důsledkem. Clement argumentuje čísly: členské státy Evropské unie dávají na obranný rozpočet přibližně polovinu amerického rozpočtu, ale mají pouze deset procent vojenské síly USA. Zatímco Američané mají pouze jeden základní typ tanku, v zemích EU je jich možno najít sedmnáct. Co evropský stát, to jiná organizační struktura armády. Toho je třeba se zbavit ve prospěch jednotné, centrálně řízené armádní organizace. Dobrý příklad dnes nabízí Holandsko a Německo, které založily společnou tankovou divizi o síle dvacet tisíc vojáků. Brzdou bojeschopnosti je ale také Německo samotné, které stále funguje na principu „parlamentní armády“. To znamená, že jakoukoli bojovou operaci musí schválit poslanecká sněmovna. Spojenci s německou armádou prakticky nemohou počítat, protože při každém nasazení hrozí, že akci neschválí parlament. Právě tento princip je podle Clementa třeba „relativizovat“.
Na začátku ledna byla na Twitteru zveřejněna telefonní čísla německých poslanců, jejich chatová komunikace a vůbec detaily z mobilních telefonů. Kromě krajně pravicové AfD byly postiženy všechny politické strany. Důvody a řešením se zabýval v komentáři v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung 8. ledna redaktor Constantin van Lijnden. Centrála pro boj s kriminalitou na internetu ve Frankfurtu se koncentrovaně pustila do práce a relativně rychle se jí podařilo pachatele dopadnout. Politici se zatím vyžívali ve slovních výlevech typu „musíme zpřísnit zákony“, „potřebujeme nové centrum kybernetické obrany“, anebo dokonce „musíme podniknout protiútok“. Z podobných „hlášek“ si odborníci z oboru IT dělají legraci, nicméně to dokazuje pouze fakt, jak jsou politici na téma nepřipraveni a jak se bezpečnost na internetu v Německu zanedbala. Faktem je, že většina krádeží dat není provedena pomocí příliš sofistikovaného kybernetického útoku ani nějakou cizí mocností. Van Lijnden suše konstatuje, že i útok na konta poslanců se povedl především díky jejich špatnému zabezpečení. Institut Hasso Plattnera, což je jeden z vedoucích think tanků v oblasti IT, zjistil, že v roce 2018 nejrozšířenější heslem v Německu bylo „123456“. Na hezkém čtvrtém místě se umístilo heslo „ficken“ a slovíčko „hallo“ bylo na sedmé příčce. Pokud tedy člověk ignoruje pravidla bezpečného chování na internetu, nelze mu sice krádež jeho dat přát, ale nemůže se divit, když se jeho zprávy manželce objeví veřejně.
V Braniborsku, Durynsku a Sasku se budou konat v roce 2019 volby do zemských parlamentů. Pochopitelně se o přízeň voličů budou ucházet i Zelení, kteří jsou ovšem na východě Německa tradičně dost slabí. Sedmého ledna v deníku Die Tageszeitung glosoval Ulrich Schulte předvolební mítink Zelených ve městě Frankfurt nad Odrou. Zelení sepsali o zemích bývalé NDR osmistránkový elaborát, ve kterém vystupují nápadně skromně. Východ Německa byl podle nich v devadesátých letech „laboratoří neoliberálních myšlenek“. Zdejší občané mají také mnohem méně prostředků získaných dědictvím, než je tomu na západě Německa, mnohem méně akcií a vůbec méně majetku, takže strach ze sociálního úpadku je zde mnohem větší. Je tedy třeba zasadit se o novou jednotu mezi východními a západními částmi země a také do vývoje ve východních spolkových zemích investovat další prostředky. Zeleným se daří získávat nové členy a i volební prognózy vypadají optimisticky: v Braniborsku by teď tuto stranu volilo dvanáct procent voličů, což je jednou tolik než při posledních volbách. Strana, která platí za výspu lépe situovaných západoněmeckých měšťáků, se snaží ukázat na východě svou lidovější tvář. Bohužel tomu v Durynsku nepomohl předseda strany Robert Habeck, který si na Twitteru přál „demokratické Durynsko“. Habeck tak nepřímo potvrdil podezření, že centrála Zelených považuje východ Německa za polodemokratický zapadákov.