Nejistota je východiskem tvorby

Jak došlo ke vzniku nového „pole“ Centra experimentálního divadla – Terénu?

Z perspektivy organizace bylo impulsem ohlášené ukončení činnosti Divadla U stolu, jedné ze tří repertoárových scén Centra experimentálního divadla, působící vedle Husy na provázku a HaDivadla, a výběrové řízení na ředitele organizace probíhající od konce roku 2017, pro které jsme vypracovali první koncepci Terénu. Z tohoto kola nebyl vybrán žádný z kandidátů. Vítěz druhého kola, dosavadní dramaturg Husy na provázku Miroslav Oščatka, nás oslovil cíleně již s mandátem ředitele. Od podzimu 2018 jsme začali intenzivně pracovat na přípravách oficiálního zahájení činnosti Terénu k 1. říjnu 2019.

Z perspektivy interního týmu Terénu nelze hovořit ani tak o impulsu, jako spíše o návaznosti dlouhodobých vztahů. S dramaturgem Lukášem Jiřičkou je kooperace na Terénu vyústěním série předchozích jednorázových spoluprací, mezi něž patří například realizace Symfonie sirén pro Moravský podzim v roce 2017, která ukázala, že Brno snese velkoformátové nestandardní produkce a že je tu v současné době v kulturních institucích dost lidí ochotných vstupovat do náročných a riskantních podniků. S produkční Terénu Soňou Borodáčovou navazujeme na dosavadní kolaboraci v kulturním prostoru PRAHA / Fórum pro architekturu a média.

Opravdu tedy není podobná experimentální platforma na Brno trochu silná káva – a není té avantgardy na tak malou republiku už vůbec dost?

Podle rozlohy máme nárok na pětinu, podle počtu obyvatel ovšem na téměř dvojnásobek finské avantgardy… Ne, namísto kvantitativního pohledu považuji za relevantnější otázky po smyslu divadelní nebo obecně umělecké tvorby. Stěžejním východiskem Terénu je vytvořit strukturu pro vznik takových děl, za nimiž stojí suverénní autorské sebevyjádření. Pro autorskou tvorbu, která si zvolila vlastní důvod a potřebu existence a která se nerealizuje ze setrvačnosti či proto, že „se to tak dělá“. Pro činnost, která nevzniká s vidinou zisku, kvůli malé vytíženosti části hereckého souboru ani ze snahy splácet dramaturgické dluhy vůči současné dramatické tvorbě.

Terén sídlí v Brně, ale primárně se cítíme součástí česko­-slovenské scény. Vnímám možnost výrazněji decentralizovat tuzemské dění jako velmi potřebnou. Bude vždy nejisté, zda se nám podaří získat veřejnost pro náš program, přijde mi to ale přirozené, protože určitou formu nejistoty považuji za jediné možné trvalé východisko tvorby. Město Brno živou scénu experimentujícího umění má, z mého pohledu zejména v hudbě a sound artu. Že jde o experimentální platformu, neznamená, že nemůže oslovovat širší publikum. Potenciál Terénu spočívá právě v propojování různých diváckých komunit.

Pokud nebude mít stálý soubor ani scénu a usiluje o estetickou diverzitu, čím vlastně bude Terén definován? Máte nějaké přímé inspirace, k nimž se hlásíte?

Název Terénu odkazuje k pohybu po ztíženém, nerovném, nestabilním, strukturovaném, chaotickém povrchu. Definuje ho právě dopovědění toho, co vymezujeme jako absentující. Nebudujeme soubor – k aktivitám pod záštitou Terénu jsou zváni hostující autoři, divadelní skupiny a umělecké kolektivy. Nebudujeme domácí scénu v kontextu jedné budovy nebo jeviště – pracujeme s městským prostředím Brna jako s komplexním tvůrčím prostorem. Rezignujeme na pravidelnost v uvádění produkcí – připravujeme projekty různé produkční náročnosti, inscenace uváděné v reprízách i volnou řadu jednorázových produkcí s přesahy do hudebně­-dramatických forem, performativních koncertů, performancí, happeningů, akcí, intervencí do veřejného prostoru a dalších formátů. Koncepčně Terén přímo inspirován není, respektive nemám povědomí o podobném projektu, který je realizován divadelní příspěvkovou organizací. Tým Terénu pochází z nezávislého prostředí a jemu vlastní spirit a určité strategie se nám podařilo prosadit v kontextu příspěvkové organizace. Z této scény si neseme velkou řadu inspirací od konkrétních tvůrců, dramaturgů, kurátorů, promotérů či kulturních aktivit.

Jedna premiéra v zahajovacím týdnu proběhne v rámci Moravského podzimu, chystá se produkce pracující s prostředím Brna, v materiálech se explicitně zmiňují jazyková a kulturní specifika brněnské situace. Co je důvodem tohoto oprášení „moravanství“ – nejde jen o nahrazení jednoho identitářství jiným?

Terén realizuji v Brně, protože k tomu vedly specifické okolnosti, to znamená, protože je k tomu v Brně právě teď příležitost. Pokud by pro mě taková příležitost existovala v Košicích, Krakově nebo Kopřivnici, Terén by mohl sídlit tam. Terén není žádný program rigidního patriotismu nebo jiné podobně účelové kulturní činnosti. Usilujeme naopak o konfrontaci ustálených ideových rámců a zdánlivě jasných identit. Ve zpochybňování a relativizaci spatřuji sebezáchovný, dlouhodobě udržitelný přístup. Soustředěná pozornost ke konkrétnímu prostředí a společnosti nutně neznamená identitářství. Pozornost k lokálnímu urbánnímu, historickému, institucionálnímu a sociálnímu kontextu není totéž co uzavřenost. Terén staví na propojování různých idejí, estetických a názorových perspektiv, objevování nových možných způsobů setkávání se a komunikace. Snažíme se propojovat různé společenské skupiny a komunity, různé umělecké oblasti, centrum s periferií. Program je otevřený pro brněnské, mimobrněnské i zahraniční tvůrce či kolektivy a v jeho hostující části se snažíme uvádět produkce, které tu podle nás chybějí. Zahajovací týden Terénní úprava jsme koncipovali jako koncentrovanou přehlídku budoucího dramaturgického směřování. Moravanství nám tedy přijede oprášit legendární japonský hudebník Yoshihide Otomo, argentinský kolektiv audiovizuálních tvůrců ­TRRUENO a britsko­-německá performerská skupina Gob Squad.

Zdá se, že pracujete se skutečně širokou definicí performativity…

Jako dramaturgická a produkční skupina neartikulujeme vlastní performativní jazyk. Naše role je především iniciační. Osobně uvažuji o zkoumání performativního umění na dvou rovinách. Na jedné straně prověřování tradičních forem divadelní tvorby, jejich ohýbání, lámání a hledání možných nových kvalit, ohledávání teatrality od nejexpresivnějších projevů po intervenční paradivadelní strategie. Na druhé straně testování mezioborových vztahů, hledání performativity v jiných oblastech umělecké tvorby. Připravujeme projekty, které sestávají z více vrstev – performativních, v nichž autoři a publikum sdílejí autentický prostor a čas, i z jiných, například výstavních a instalačních vrstev, které na tyto, pro divadelní kontext fundamentální, vztahy rezignují.

Jaká specifická práce se vztahem mezi tvůrci a publikem se dá očekávat? Zvlášť pokud Terén chce usilovat i o mimodivadelní publikum, které může být ještě o něco nesnadnější si získat?

Zveme ke spolupráci autory, kteří svým způsobem testují jazyk živého umění. Dají se očekávat různé formáty komunikace. Aktuálně nás čekají akce, které pracují s individualizovaným intimním vztahem performera a diváka, dlouhoformátové několikadenní průběžné produkce, instalační intervence do městského prostředí, participativní akce. Žánrovou, druhovou i mediální otevřeností usilujeme o kontakt se širším publikem. Nejenom s divadelním a nejenom s publikem sledujícím umění. Program Terénu se bude skládat jak z projektů laboratorního, výzkumného charakteru na estetické úrovni, i z takových, které využívají rozhraní umělecké tvorby primárně pro komunikaci a diskusi jasně artikulovaných témat, postojů, statementů. V tomto záběru vidím příležitost Terénu obracet se na širokou veřejnost.

Co chystáte v sezóně po zahajovacím týdnu?

Brzy po Terénní úpravě otevřeme volnou programovou řadu s názvem Nové sady, pod kterou budeme uvádět jednorázové události. Do konce letošního roku se v Nových sadách představí irský divadelní tvůrce Wayne Jordan, Andreas Gajdošík, který je letos nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, křesťanské ekumenicko­-feministické uskupení RFK a umělecká skupina Rafani. Na konci listopadu uvedeme premiéru našeho prvního většího projektu Insider, který připravuje multimediální umělkyně Cristina Maldonado. Na jaře a v létě příštího roku uvedeme dvě inscenace ve spolupráci s Petrou Tejnorovou a Andrejem Kalinkou.