Odvaha pohnout Zemí

Když se na Netflixu na konci dubna objevil čínský sci­-fi film natočený podle knihy mezinárodně proslulého spisovatele Liou Cch’­-sina The Wandering Earth, psalo se o tom, že streamovací služba nenápadně a bez velké propagační kampaně vydala obrovský blockbuster. The Wandering Earth totiž v Číně utržil skoro 700 milionů dolarů, což ho dostalo na pozici tehdy druhého komerčně nejúspěšnějšího čínského filmu všech dob (posléze byl předstižen animovaným megahitem Nezha zhi motong jiangshi, Zrození démona Nezhy, a posunul se na třetí příčku). Podobně neokázalým způsobem Netflix v září zveřejnil další čínský sci­-fi velkofilm Shanghai Fortress. Tentokrát jde ale o opačný, jakkoli neméně pozoruhodný případ – komerční propadák, který je terčem posměchu na sociálních sítích.

Fantastika jako demonstrace síly

Z hlediska západního diváka zvyklého sledovat hollywoodské blockbustery jsou přitom oba filmy přibližně stejně nepovedené, a to jak po řemeslné stránce, tak z kreativního hlediska. Design a vizuální efekty působí trochu jako tuctové americké vysokorozpočtové sci­-fi z druhé poloviny devadesátých let. Čínští filmaři přitom evidentně mají k dispozici dostatek financí a dotahují se na úroveň Hollywoodu i po technologické stránce, ale chybějí jim výrazné kreativní osobnosti, což se projevuje na málo nápaditém, generickém vizuálním ztvárnění kosmických lodí a dalších futuristických propriet. Stejně tak jejich scénáře jsou dramaturgicky nedotažené a plné klišé nebo tragického patosu. Přesto si oba filmy zaslouží pozornost. Jsou totiž především velkými mediálními událostmi, které pomáhají ustavovat a testovat pozici Číny jako nové (nejen) kinematografické velmoci.

Film má zjevně být jednou z oblastí, v nichž Čína okázale demonstruje svůj potenciál. Potvrzuje to nedávné vybudování obrovského množství nových kinosálů po celém čínském území a na něj navazující boom domácí kinematografie, pro niž tu najednou vyrostl obrovský nový trh. Překotný vývoj, kterým čínská filmová tvorba prochází, dokládá už to, že na pozici komerčně nejúspěšnějších čínských filmů všech dob se v posledních letech střídají nové snímky často několikrát do roka. Po velkofilmech čerpajících z čínské historie či mytologie a akčních snímcích věnovaných čínským vojenským operacím v zahraničí nastoupil v letošním roce ještě ambicióznější fenomén – výpravná triková science fiction. To je pole, na němž se Číňané dostávají do přímé konkurence nejelitnějších hollywoodských projektů a kam až na naprosté výjimky (komerční propadák Luca Bessona ­Valerian a město tisíce planet, Valérian et la Cité des mille planètes, 2017) nedosáhne ani Evropa.

Omluva za film

Zatímco zmíněné akční a válečné filmy jako Wolf Warrior 2 (Zhan lang II, 2017), dodnes komerčně nejúspěšnější film všech dob, vyprávěly o síle čínské armády, která dokáže ochránit obyvatele své vlasti i v zahraničí, sci­-fi blockbustery demonstrují vzrůstající vliv Číny přímo svou existencí. Jejich zápletky nejsou tak okatě patriotské jako u akčních filmů. The Wandering Earth je rozmáchlý spektákl, ve kterém se Slunce rychle mění v červeného obra, a tak lidstvo vytvoří technologii, jež mu umožní pohybovat celou planetou Zemí a posunout ji do systému Alfa Centauri. Při průletu kolem Jupitera se ale „putující Země“ dostane do gravitačního pole planety a lidstvu začne hrozit zkáza. Shanghai ­Fortress vychází z japonských anime a kombinuje příběh o jednotce speciálně vycvičených vojáků čelící mimozemské invazi s prvky romance. Čína v obou filmech vystupuje jako jedna z velmocí, které výrazně promlouvají do řešení globálního konfliktu. I když se děj soustředí na čínské postavy, nenajdeme tu syndrom mnoha hollywoodských filmů, ve kterých se USA stávají centrem mimozemských invazí a globálních hrozeb, kdežto zbytek světa jako by neexistoval. Čínští hrdinové nicméně v obou příbězích, které de facto spadají do katastrofické sci­-fi, prokazují mimořádnou houževnatost, obětavost až za hrob, ale také prozíravou schopnost přicházet s radikálními, důvtipnými řešeními krizí. Znalci čínské kinematografie upozorňovali zejména na to, že nápad posunout celou Zemi mimo Sluneční soustavu namísto pouhé evakuace lidstva na jinou planetu ve The ­Wandering Earth je odrazem typicky čínského silného vztahu ke krajině a rodnému území.

Vize Číny jako filmové velmoci evidentně silně promlouvá do toho, jak byla obě díla v zemi svého vzniku přijata. Obzvlášť patrné je to u neúspěchu Shanghai Fortress. Film byl vysmíván na sociálních sítích jako hloupá romance okořeněná sci­-fi prvky a odmítli ho i fanoušci románové předlohy od spisovatele Jianga Nana. Příznačná pro celkovou atmosféru nenaplněných očekávání je skutečnost, že tvůrci se za svůj film na internetu veřejně omluvili. Režisér Teng Huatao svou omluvu formuloval velmi výmluvně: „Neukazuje to jen na nespokojenost s tímto filmem. Je to také příznakem ztráty víry v čínskou science fiction. Coby režisér za to cítím nevyhnutelnou odpovědnost a hluboce se omlouvám.“ V západním prostředí toto vyjádření vyznívá přemrštěně a fatalisticky. Naznačuje ale, jak silně je projekt čínských sci­-fi spektáklů spjatý s národní prestiží.