Odkud se bere lidská potřeba diktovat lesu, jak má růst? Lesy České republiky dostaly minulý týden od Chráněné krajinné oblasti Šumava výjimku na těžbu nemocných smrků do roku 2024 v národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Tvrdí, že ji potřebují k ochraně pralesního jádra před kůrovcem. V některých částech rezervace smějí jen odkorňovat a dřevo zde ponechat, ale z jiných ho údajně smějí i vyvážet. Nesmějí zasahovat těžkou technikou, ale pilami se mohou prořezat ke stu stojícím stromům či souším na hektar. Organizace Hnutí Duha chce podat odvolání. Poukazuje na to, že síla lesa je v sounáležitosti, prořídlé porosty jsou náchylné na poškození větrem. Souhlasí se šetrnými zásahy okolo cest a v nárazníkovém pásmu tří set metrů okolo hranice rezervace, ale tvrdí, že stávající rozhodnutí může vést k vytvoření funkčních holin větších než jeden hektar. Celá kauza tak ilustruje dilema, před kterým stojí celá globální společnost: máme chránit zbytky divočiny před problémy způsobenými civilizací opět civilizačním přístupem? Bude zajímavé sledovat, jak se k odvolání postaví ministerstvo životního prostředí. Odpoví nám na otázku, proč zasahovat do života pralesů?