„Nůžky mezi rychle postupující změnou klimatu a mírou adaptace České republiky na klima se stále více rozevírají,“ prohlásil rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička na jednání Stálé komise Senátu Voda – sucho. Právě změna klimatu je hlavním důvodem vysychání Evropy. Narušení polárního tryskového proudění vzduchu a Golfského proudu vedlo v posledních letech k teplotním rekordům a v důsledku ke zvýšení odparu z povrchu země i vodní hladiny a na druhé straně k deficitu ročních srážek. Vysychala tak nejen půda, ale i toky, a dokonce některé přehrady. Klimatické vlivy ještě umocnil mimořádně špatný stav české krajiny, která je extrémně odvodněná melioracemi, jsou v ní enormně velké lány s drasticky utuženou, mrtvou půdou.
I v Česku se však postupně formují síly, které se snaží sucho řešit. Vládní strategie adaptace na klima a boje se suchem je pouze rámcová. Sektorové řešení přichází z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). MMR postupuje pomocí Krajinných studií, které se ale jeví složité, časově náročné a nekonkrétní. Projekt MŽP Voda v krajině je dobrým pokusem řešit digitálně zádrž vody a erozi v krajině, ale intenzita opatření je zcela nedostatečná. Dalším přínosem k monitoringu a výzkumu je projekt Českého hydrometeorologického ústavu Intersucho a také model Centra pro vodu, jež poblíž Lán v lokalitě Amálie vytvořilo takzvanou chytrou krajinu o rozloze 0,7 kilometru čtverečního, či krajinný plán Kostelní Lhoty od architektky Kláry Salzmann.
Osobně se angažuji ve spolku Živá voda, který představil na dvou dvacetikilometrových krajinných celcích v CHKO Broumovsko již druhou studii proveditelnosti celoplošné zádrže vody, renovace krajiny, obrody zemědělství a adaptace na klima. Zdaleka nejde jen o návod, jak pojmout konkrétní území, ale o krajinnou vizi na úrovni celého státu. Záměr byl v podobě pracovní teze již přijat Výborem pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro trvale udržitelný rozvoj jakožto možný nástroj péče o krajinu. Oba pilotní modely (Zdoňov a Křinice) řeší všechny klíčové potíže české, potažmo evropské krajiny komplexním návrhem takzvaného konturového řešení. Jedná se o hospodaření respektující vrstevnice s možností přechodu zemědělství na agrolesní systémy.
Spolek má k dnešnímu dni připraveno školení pro 55 lokálních koordinátorů pro území o rozloze zhruba 2500 kilometrů čtverečních. Státu by tak mělo stačit model převzít a urychleně definovat novou administrativu a klimaticky příznivé lesnické i zemědělské postupy s akcentem na retenci vody. Zásadní přitom bude ocenit mimoprodukční funkci zemědělské a lesní půdy, zejména pak retenci, aby vlastníci půdy byli motivováni k potřebným opatřením pro větší zádrž vody. Ke spolupráci jsou připraveny i jednotlivé místní akční skupiny a řada dalších subjektů včetně soukromé sféry, krajinných architektů i vedení Povodí Vltavy. Je nejvyšší čas začít.