Studentská okupační stávka za klima z poloviny letošního listopadu přerostla ve spontánní obsazení části budovy Karolina. Protestující studenti zde přespávali šest dní s cílem prosadit rezignaci rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Po dohodě s akademickými senátory nakonec budovu vyklidili.
V návaznosti na středoškolské stávkové hnutí Fridays for Future vznikla na jaře letošního roku iniciativa Univerzity za klima (UzK), která uspořádala 12. listopadu původně dvoudenní okupační stávku v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Aktivisté ve své agendě skloubili obecnější ekologické cíle s konkrétním požadavkem odstoupení rektora univerzity Tomáše Zimy. Zimův mediální obraz byl totiž vážně pošramocen několika kauzami během příprav jeho prezidentské kampaně. Především jde o klientelistické vazby s dnes už bývalým prorektorem Martinem Kovářem, obviněným z plagiátorství. Nejzávažnějším argumentem protestujících proti rektorovi byl však podpis smlouvy s nebankovní společností Home Credit, která se měla stát „hlavním partnerem“ univerzity. Tímto krokem, učiněným na základě exekutivní moci a bez konzultace se zastupitelskými institucemi, Zima možná poodhalil metody, jakými by zřejmě vykonával i prezidentský úřad. Největší rozhořčení však vyvolal společenský kontext smlouvy. Univerzita by se totiž ocitla pod patronátem finančního impéria Petra Kellnera, jehož obchodní zájmy jsou navázány na autoritářské režimy v Rusku a Číně.
Letošní okupace zasluhuje porovnání s vysokoškolskými protesty roku 2012. Organizační jádro iniciativy Za svobodné vysoké školy, která protestovala proti neoliberálním reformám vysokého školství za ministra Josefa Dobeše (Věci veřejné), tvořili vesměs studenti historie a filosofie z FF UK. Racionální čtenáři Ernesta Laclaua dospěli zvažováním jazykových taktik boje proti neoliberální hegemonii ke shodě na tom upozadit otázku školného ve prospěch autonomie univerzit. Předešlé studentské protesty otevřeně akcentující školné byly totiž marginalizovány. V antikomunistické atmosféře se zdálo nutné neděsit spojence mezi voliči TOP 09, a naopak s nimi hledat společnou řeč. Takto široká koalice samozřejmě nepřežila první větší demonstraci, kdy se rozhodovalo, zda se připojit k protestům proti vládě Petra Nečase. Jazyk obou skupin, artikulovaný převážně humanitními studenty a akademiky, apeloval v duchu osvícenství na rozum a objektivní zájmy reprezentovaných subjektů. To byla taktická výhoda, ale strategická nevýhoda, neboť hnutí nedokázalo vytvořit mýtus.
Zrod kontrakultury
„Opatrnost je bohatá ošklivá stará panna, které se dvoří Neschopnost,“ napsal anglický básník William Blake. Preromantická literatura tvořila na sklonku 18. století uměleckou opozici vůči učeneckému osvícenství, jehož instrumentální racionalitu záhy doplnila gilotina. Ekologická hnutí současnosti zase představují výzvu západní modernitě, jejíž kapitalisticky organizovaná průmyslová produkce nyní hrozí zapříčinit globální genocidu. Zda přitom nakonec jen neklestí cestu nějaké zelené technokracii, je jiná otázka. Opatrnost je v každém případě to poslední, z čeho bychom mohli podezírat odvážlivce, kteří se rozhodli na několik dní a nocí obsadit recepci rektorátu. Nová generace studentů, zdá se, méně řeší politické taktiky a jedná více napřímo. Poprvé se tak stalo, že nedošlo k cenzuře otevřené kritiky kapitalismu. Obsazení univerzity k třicátému výročí 17. listopadu 1989 bylo navíc pokusem nabourat zakladatelský mýtus a nově projednat jeho odkaz. Zatímco demonstrace iniciativy Milion chvilek pro demokracii 16. listopadu a oslavy „Díky, že můžem“ připomínaly spíše rituální slavení Svátku práce, radikální studenti se pokusili odkaz sametové revoluce reformulovat.
Nabízí se ještě jedno srovnání v globálně historickém rámci. Generace raných šedesátých let 20. století v USA, Francii nebo v Západním Německu teprve klestily cestu pro své radikálnější nástupce, kteří přišli na konci desetiletí. Studenti pro demokratickou společnost (SDS), vesměs z velkých univerzitních měst, zastávali ještě radikálně demokratické postoje. Generace osmašedesátníků, z nichž mnozí přišli z periferie, už odmítala uvažovat v kategoriích racionality technokratické společnosti. Její příslušníci méně četli klasické autory, zato si ale na celonárodním sněmu hnutí rozbalili spacáky a kouřili marihuanu. Americký sociolog Theodore Roszak hovořil v této souvislosti o zrodu kontrakultury.
Vůle k moci
Čeští studenti protestující na univerzitních chodbách ve spacácích proti rektorovi spřízněnému s pročínským oligarchou byli svého druhu souputníky svých hongkongských kolegů, kteří staví barikády proti policii čínského režimu. Slabinou okupace však bylo zanedbání taktiky – a to v situaci, kdy hnutí soupeřilo s rektorem o hegemonii v akademické obci. Zima, jehož pozice byla významně zpochybněna kritickou debatou o jeho krocích, se na zasedáních akademického senátu hájil tvrzením, že proti dvaceti lidem se spacáky stojí drtivá převaha mlčící většiny. V silách malé skupiny studentů opravdu nemohlo být v několika málo dnech zmobilizovat tisíce lidí, zvláště když nešlo o palčivé celospolečenské téma. Přesto mohli poukázat alespoň na to, že zatímco petici proti rektorově spolupráci s Home Creditem podepsalo téměř tři sta lidí, signatářů vyzývajících protestující k opuštění budovy bylo jen pár desítek.
Ačkoli se mluvčím UzK podařilo svou agendu 18. listopadu medializovat v rozhovoru v DVTV, Univerzita Karlova vyzvala ještě týž den aktivisty k ukončení okupace. Po dohodě s akademickými senátory došlo k oddělení ekologické agendy od požadavku rektorova odstoupení a následnému vyklizení prostoru. Hnutí tak naplnilo diskurzivní strategii proměny politické debaty skrze její kontaminaci svou vlastní agendou, mysl a srdce většiny studujících si však nezískalo. Šlo nicméně o první výraznější pokus na sebe v univerzitním prostředí upozornit. Zůstane-li ovšem hnutí pouze u reaktivních strategií bez vlastní vůle k moci, hrozí nebezpečí, že jeho agendu vstřebá nějaký krizový management, jenž s pomocí instrumentálního rozumu vyřeší environmentální otázku efektivně a razantně.
Autor studuje historii na FF UK.