Milan Hodek / Paper Jam 2018, 220 s.
„Jsem jiný, než jsem byl, kdybych se znal, než jsem se narodil,“ píše se v nenápadné knize Ewalda Murrera, jehož dílo je důstojným pokračováním odkazu pražskoněmecké mystické literatury přelomu 19. a 20. století – Meyrinka, Leppina či Kubina. Kniha psaná jako fiktivní deník má snovou atmosféru místa, kde by se dala mlha krájet, a proniká až do hlubin všelidských archetypů. Narazíte tu na černého kocoura Elema Ryšona, kozla Mumelšauva, mluvící vrány, létající ryby či bájného jednorožce, který panu Pinkemu v závěru radí: „Nezůstávej na místě, ať dar dětství neztratíš. Zapustíš-li někde kořeny, staneš se dospělým se vší úzkostí, se vší obavou, se vší slepotou a hluchotou. Putuj světem od místa k místu v radosti z poznání.“ Děj je situován do zapadlé haličské osady Voronsko s pozoruhodnými obyvateli – od starého cikánského houslisty Dilmače po záhadného obchodníka Chaima Finkela. Téměř se nechce věřit, že jde o dílko vzniklé teprve počátkem osmdesátých let minulého století a že ho autor začal psát již ve svých sedmnácti letech. Mezitím zápisník vyšel i v několika cizích jazycích a stal se pro znalce téměř kultovním. V plném znění však vychází až nyní u malého, leč agilního nakladatelství Milan Hodek / Paper Jam. Jméno jeho autora je pseudonymem Michala Wernische, syna básníka Ivana. Na ilustracích se kromě autora podílela i jeho matka Helena Wernischová. Kdo v minulosti podlehl návnadám Meyrinkova Golema či Kubinovy Země snivců, pravděpodobně propadne i této svébytné knize.