(Kona fer í stríđ)
Režie Benedikt Erlingsson, Island 2018, 101 min.
Premiéra v ČR 31. 1. 2019
Islandské hořké komedii Žena na válečné stezce se povedlo spojit chytrou a vyhraněnou satiru na současnou společnost s nevtíravě milým feel-good filmem o sympatické hrdince. V tom je svěží a originální. Snímky, které do takovéto míry kritizují současnou společnost, jsou totiž obvykle nesmlouvavě pesimistické a bezvýchodné. Komediálně laděná díla o politických aktivistech, jako třeba film Tohle je náš svět, se z nich zase často snaží dělat přitroublé fanatiky, kteří by měli slevit ze svých nároků a začít se chovat takzvaně normálně. Příběh o ženě ve středních letech, která na vlastní pěst sabotuje chod islandských továren, naopak dává ve všem za pravdu hrdince. Ukazuje, že skutečnými teroristy současného světa jsou velké korporace, které devastují životní prostředí a zároveň mají moc tvrdě trestat sebemenší známky odporu. Absurdní nádech jinak naprosto civilního filmu tvůrci nápaditě umocňují scénami, ve kterých se přímo v záběru najednou objevuje kapela hrající dramatický hudební doprovod k ději. Snímek navíc jde proti filmovým stereotypům i v tom, jak ukazuje protagonistku. Není to žádná supervýkonná bojovnice, ale obyčejná žena ve středních letech, která se udržuje v kondici, ale přesto jí fyzicky náročné záškodnické akce evidentně dělají problémy. Po dramatu A dýchejte klidně je Žena na válečné stezce další islandská ukázka špičkového evropského filmového mainstreamu, který dokáže tematizovat společenské problémy formou, jež je divácky vstřícná, aniž se podbízí.