To, že v hnutí „Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura“ mají právo na existenci jen entity uvedené za pomlčkou, je dlouhodobě známý fakt. Nejnověji se o tom přesvědčil obchodník s chudobou, politik a kupodivu také vystudovaný učitel Lubomír Volný, když ohlásil svou kandidaturu na post předsedy strany. Dne 19. února 2019 hájil svůj krok tím, že jej vyzval sám velký Tomio: „Výzvy od lídrů se neodmítají.“ Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a předsednictvo hned den nato zrušilo moravskoslezský regionální klub, v jehož čele Volný stál. Mohlo by se zdát, že jde jen o naplnění sousloví o božích mlýnech. Vždyť na Volného „svobodné a demokratické“ metody zaznívaly stížnosti partajníků po celý loňský rok a členové – nyní často již bývalí – dokonce využili demokratického prostředku petice, ovšem bez odezvy vedení. Nebo že by to byla náhoda? To si snad nemohou myslet ani voliči SPD. Stejný týden přinesl i druhou neslavnou eskapádu hnutí: facebooková anketa, v níž byla kladena otázka, jestli by mělo Česko přijmout syrské sirotky, jak navrhla europoslankyně Michaela Šojdrová, byla z oficiálního profilu krátce po zveřejnění stažena, jelikož její výsledek vypadal pro politiku strany podobně neslavně, jako když se o něco podobného pokusila před nedávnem KDU-ČSL se sugestivním dotazem, zdali „by manželství mělo zůstat výhradou pro svazek muže a ženy, nebo ho vnímáte jinak“. Lze jen doufat, že tento trend mizení SPD z reálného i virtuálního prostoru bude pokračovat i v dalších týdnech…