Čtveřice útočníků na Rychnovsku napadla „soudem pověřeného exekutora“, když poklidně vykonával své povolání u nich bytě. Muži ho opakovaně udeřili do obličeje a sebrali mu nejen kameru, ale i populární žluté samolepky, zatímco ženy jej držely, aby nemohl utéct. Následně ho přinutili sepsat dokument o vyrovnání dluhu. Zdaleka přitom nejde o ojedinělý výstřelek; připomíná to teror jako v padesátých letech, který vede zdivočelá chudina proti osamělým vojákům v poli spravedlnosti. A za této situace Exekutorská komora zadržuje aktualizované podklady pro dnes již kultovní „mapu exekucí“, v níž se každý pražský novinář může na jedno kliknutí pokochat, jak bídně jsou na tom v jeho rodném kraji. Nestaví se Exekutorská komora proti zájmům svých členů? Naopak po mapě exekucí by měla logicky následovat mapa exekutorů. Obyčejní slušní lidé by rádi projevili solidaritu činovníkům tohoto zneuznaného řemesla. Ale bez mapy se nehneme. Nevíme, kam poslat dobrovolný příspěvek na pepřák či neprůstřelné ošacení – nebo na jakou adresu v krajním případě složit smutečního plyšáčka.