par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

 V posledních letech se v Rusku vrátil do módy žánr politické anekdoty. Tématu se věnuje Andrej Percev v článku Anekdoty o Vovočkovi. Jak ruská moc ztratila posvátnost a začala být směšná, publikovaném 22. prosince na serveru Republic. „Několik desítek let propaganda vytvářela polofolklorní obraz silného, mazaného a spravedlivého vládce, který krotí oligarchy a bandity. A který je ve skvělé fyzické formě. Byl to obraz na hranici grotesky, ale nikomu nepřišel směšný. Rusům se líbil a považovali ho za blízký realitě. To charakterizuje následující anekdota: Potkají se Merkelová, Obama a Putin. ‚Včera se mi zdálo, že mě zvolili prezidentkou zeměkoule,‘ říká Merkelová. ‚Mně se zdálo, že jsem se stal prezidentem vesmíru,‘ opáčí Obama. ‚Myslím, že jsem nikoho z vás neschválil,‘ kontruje s úsměvem Putin.“ Jenže to platilo, dokud ruská ekonomika rostla a lidé to cítili na svých peněženkách. Od konce roku 2014 ovšem Rusům příjmy neustále klesají. „Rusy dlouho přesvědčovali, že Putin je velký vůdce, kterého jim seslala prozřetelnost nebo, chcete­-li, Bůh. A rozčarování z bývalých idolů, kteří z nějakého důvodu včas nepřivolali déšť, přichází náhle a nenávratně.“ Pravda je, že ruská moc dává posměváčkům nejeden důvod k anekdotám. Loni v dubnu například Putin navštívil suvorovské vojenské učiliště, kde mu studenti ukázali roboty, jež prý sami vyvinuli. „Mnohokrát vám děkuji,“ řekl v televizní reportáži ruský prezident. Ovšem velmi rychle se ukázalo, že oni údajně unikátní ruští roboti se prodávají na AliExpressu za čtyřicet dolarů. A tak bychom mohli pokračovat dlouho. „Putinův obraz se rychle folklorizoval. Nyní je to však vládce, který se natolik nechal strhnout zahraniční politikou, že zapomněl na svou zemi a zájmy jejích obyvatel. Neobklopuje se profesionály, ale svými známými a jejich potomky. Je to klasický příklad rčení ‚Král je nahý‘, spojený s obrazem přihlouplého panovníka obklopeného patolízaly. Kreml na růst počtu nespokojenců zatím odpovídá represemi, omezováním internetu a přijímáním nových zákonů, které v případě potřeby budou kritiku kriminalizovat. „Občas si z toho dělají legraci i sami politici. Na jaře tak předsedkyně vrchní komory parlamentu Valentina Matvijenková žertovala: Budeš­-li vládu kritizovat, vztahuje se na tebe zákon o urážce vlády. Budeš­-li ji chválit, mohou tě soudit podle zákona o šíření nepravdivých zpráv. To jí ovšem nebránilo pro oba zákony hlasovat.“

 

 Výmluvná je zpráva o zadržení velké dodávky drog na moskevském letišti Vnukovo. Kauzou se 18. prosince zabýval server Mediazona. „Zpráva s titulkem Vnukovští celníci zadrželi drogy z Německa v hodnotě šesti miliard rublů se objevila na stránkách celní správy. Následně ji přebrala státní média a agentura TASS vydala zvláštní infografiku s případy zadržení velkého množství drog,“ píše novinář Nikita Sologub. Celníci zahájili trestní stíhání za pašování drog, ovšem brzy se ukázalo, že šlo o dodávku lékařského metadonu z Německa do Tádžikistánu, kterou platila OSN. Kromě toho se celníci přehlédli a koncentrace účinné látky byla desetkrát nižší, než uvedli. „Myslím, že za celou situaci může lidský faktor. Nejdřív se dovozce rozhodl ušetřit, a tak zásilka cestovala s překládkou v Moskvě. Pak si někdo řekl, že by si zasloužil generálské hvězdičky, a proto navýšil koncentrace. Každopádně je to celé nesmysl. K čemu vozit letadlem takové množství drog? To by si netroufl ani Pablo Escobar. A prodat to v Tádžikistánu je nereálné. Kdo kdy slyšel o tom, že by se drogy vozily z Ruska do Tádžikistánu, a ne naopak,“ komentuje případ bývalý pracovník OSN, jenž se zabýval právě dodávkami do Tádžikistánu. Po dvou dnech Německo oznámilo, že náklad byl uvolněn a již odcestoval do střední Asie. Jestli některý celník dosáhl povýšení, nebo byl naopak potrestán, není známo.

 

Oblíbeným terčem posměváčků je i jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Kuzja, jak lodi důvěrně přezdívají námořníci, má skutečně pohnutý osud. Od svého spuštění na vodu krátce před rozpadem Sovětského svazu strávil v servisu snad více času než na moři. Zúčastnil se operace v Sýrii před třemi lety, problémy s pohonem byly ale natolik vážné, že musel do loděnice v Murmansku na výměnu všech kotlů. Touto dobou již mělo být hotovo. Jenže nejdříve se s Kuzněcovem potopil suchý dok a pak na něj spadl jeřáb. Počátkem loňského prosince vypukl na lodi od svářečských prací požár, při kterém zahynul jeden námořník. Nyní se dokončení opravy přesouvá na rok 2022. Kuzja má ale smůlu i na lidi. Jak 18. prosince informoval server Lenta.ru, dostal nesprávnou kotvu: „Prokuratura požaduje trestní stíhání za podvod. Ředitel závodu Něvskij jakor podepsal s loděnicemi smlouvu o výrobě nové kotvy v hodnotě čtyř milionů rublů. Místo toho ale v Nizozemí koupil použitou kotvu v hodnotě jednoho milionu rublů. Kotva nese stopy koroze a má jiné rozměry, než uvádí uzavřená smlouva.“