Německé represivní složky mají zásadní problém s extremismem. Přinejmenším tento dojem mohl mít vnímavý čtenář německých médií v posledním půlroce. Ať už šlo o Komando speciálních sil čili o speciální armádní jednotky, které operují například v Afghánistánu, nebo o jednotky policie, mluvilo se především o nálezech „upomínkových předmětů“, které prozrazovaly sympatie k nacistickému Německu. Berlínský levicově liberální deník Die Tageszeitung, který ze své podstaty stojí na opačné straně barikády než silové útvary, ve vydání z 5. srpna informuje o balíčku opatření, která si připravilo pro boj s extremismem město Berlín. V německé metropoli vsadili na prevenci. Pravičáky v řadách policie nechtějí, a proto každého rekruta nechají „proklepnout“ příslušnými orgány, a pokud vznikne sebemenší podezření, nemá takový člověk u policie co dělat. Dlužno říct, že Berlínu momentálně vládne koalice Levice a Zelených a že jejich aktivity připomínají spíše systematický boj proti policii než snahu mít kvalitní policejní sbor. Problém extremismu v berlínské policii je následujícího rozsahu: od roku 2017 bylo zahájeno 33 správních řízení proti jednotlivým policistům na základě podezření z extremismu a ve čtyřech případech to vedlo k vyloučení ze služby. Berlínská policie přitom má 25 tisíc zaměstnanců. Na námitky, že jedno promile podezřelých neznamená zásadní problém, reagoval berlínský ministr vnitra Geisel slovy: „Problém je i jeden případ.“ Samozřejmě, poslední, co by si německá veřejnost přála a zasloužila, je policejní sbor složený z neonacistů. Na druhou stranu je ve zmíněném balíčku opatření zakotvena mimo jiné i instituce „hlášení podezřelých“, jíž se dosud využívalo pouze v případě podezření z korupce. Tento nástroj ovšem může být kontraproduktivní – existuje totiž oprávněná obava, že bude cíleně zneužíván –, a to především arabskými mafiánskými klany v Berlíně. Jestli zavedení zmíněných opatření bude k něčemu, ukáže čas.
Když v červnu tohoto roku Richard Grenell, americký velvyslanec v Berlíně, oznámil abdikaci, mnozí si oddechli. Dva roky v Německu stačily na to, aby si začali dělat starosti o pevnost americko-německých vztahů. Grenell byl považován za osobu velmi blízkou Donaldu Trumpovi a zcela bezskrupulózně a v podstatě „nediplomaticky“ prosazoval jeho politiku v Evropě. Deník Die Welt ve vydání ze 4. srpna už informoval o jeho nástupci – a ke zlepšení bohužel asi nedojde. Úřad by měl převzít plukovník americké armády ve výslužbě Douglas Macgregor. Pokud se v Grenellově případě mluvilo o jisté „klackovosti“, s Macgregorem se mají Němci skutečně na co těšit. Prozatím proslul především svérázným výkladem německých a evropských dějin a také tím, že nemá problém o svých názorech mluvit veřejně. Podle Macgregora byl Adolf Hitler zachránce západní civilizace. Deník Die Welt se tedy ptá, zda by tento názor sdíleli také Židé, Poláci nebo Češi. Ale k dalším názorům nastávajícího velvyslance: podle Macgregora je nepřípustné, aby Němci stále trpěli za hříchy, které spáchali v období třetí říše. Všechna tato stanoviska jsou ovšem v Německu všeobecně považována za pravicově extremistická. Pokud je jejich hlasatelem průměrný obyvatel Texasu, je to jeho osobní názor. Ale jde-li o možného amerického ambasadora, jedná se o předzvěst značných problémů. Die Welt proto doufá, že německé ministerstvo zahraničí bude tak dlouho oddalovat jeho schválení, až v USA vyhraje prezidentské volby nějaký „rozumný člověk“ a Macgregorovu nominaci stáhne.
Pokud jde o americké aktivity v Německu: ekonomický týdeník Wirtschaftswoche 4. srpna informoval o nebezpečí pro německé startupy v oblasti technologií. V SRN jsou prý stále aktivnější dceřiné společnosti amerických ozbrojených sil, které si „brousí zuby“ na mladé technicky vyspělé německé firmy, především z oblasti kosmického výzkumu. Firma In-Q-Tel, patřící tajné službě CIA, už se usadila ve Stuttgartu a má provádět cílený „skauting“ a vybírat investiční příležitosti. Space Force, nová jednotka americké armády, má za úkol lákat firmy k zakládání poboček v USA. Startupy jsou přitom ideální cíle. Americké agentury mají k dispozici opravdu hodně peněž, a pokud mladým německým vědcům někdo slíbí osmimístné částky v dolarech, je logické, že spolupráci minimálně zváží. Navíc se Německo ke svým startupům nechová úplně nejlépe. Například Bavorsko slíbilo na rozvoj technologií uvolnit 700 milionů eur, ale zatím dalo k dispozici pouze 30 milionů. Wirtschaftswoche proto mluví o maximálně dvou rocích, během nichž musí stát přehodnotit svou politiku, aby ti nejlepší opravdu neodešli do USA. Jednatel jedné německé firmy dokonce mluvil o tom, že peníze od Američanů dostal hned po odprezentování prvních deseti stránek v PowerPointu. Strach z „odlivu mozků“ je teď v SRN tak velký, že chtějí zasáhnout i zákonodárci. V případě čínských investic může německý stát celou transakci zatrhnout – a totéž se údajně připravuje i pro americké aktivity.