Všechno se stane dneska

Básně Barbory Müllerové nás zavádějí do křovin periferií, kde se pohanské mýty prolínají s realitou našeho světa a kde se zjevují nová božstva. Hlubiny vesmíru střídá špinavé rumiště a zrození vykupuje smrt: „alchymistickej tyglík/ ve kterým se taví vesmír“.

5­-8­-1­-18

V nebi se choulí osudí

a dole

zimní tráva

parchantský keře podél silnic

 

Takhle je holt udělanej svět

starověký mágové

degradovali do podoby havranů

aspoň se za nima nemusíš vláčet

půl života

přes půl známýho světa

stačí zastavit tady na benzince

 

Zimní tráva

žlutá

a nachlístaná bahnem

parchantský keře podél cest

tenhle okamžik je

alchymistickej tyglík

ve kterým se taví vesmír

 

 

25­-2­-20­-11­-54

Mrzkej únor.

 

Soukolí světa dobře promazaný bahnem

soukolí světa promazaný ropou

co je víc

 

Devět nad nulou

a v tý špíně za zahrádkářskou kolonií

rozkvetly talovíny

dík bohu za každý houští

za rumiště

a křáky kolem cest

 

Jenom ať je

kam se schovat

 

 

4­-5­-5­-20

Vždycky tě to táhlo k benzínkám

lahváč na obrubníku

asfalt | kukuřičný pole

pocit míjení

 

Prvek statickýho a prvek

dynamickýho

v krajině

ufuněný rychlovky aut

prvek magickýho když

chlaďáky svítěj do noci jak oltáře

bohyně Algidy

Malý cigárko

už se šeří

a světla tvýho auta mířej až trochu moc

vysoko

 

 

13­-7­-20­-20­-05

Lehni si

a natáhni krk

chci vidět, jak ti tepny pulsujou

rozením a zanikáním galaxií

hroucením černých děr

rojením armád Urzeit božstev

se jmény

jako

Mitochondrie

 

Teď

teď

teď

teď

 

 

10­-7­-4­-8­-20­-11­-36

Zajímají tě místa

kudy se špatně chodí, kde se

prodírá

tělo v křoví

odřít tělo o těla

bezinek, hlohů, ostružin

 

Najít letní jabka za tratí

nic ti neuteče

 

A v boudě u nádraží

dědci nalezlí jak brouci v květu pampelišky

 

Křoví tě pozře

jako Leviathan

 

 

3­-4­-8­-20

Oslavuj

je další ráno

další zbrusu novej den

déšť steče do louží

a louže

vyschnou

 

Další nekonečný množství malých dějů

všechno se stane dneska

i umřít se dá

Faeton padá z ohnivýho vozu

do sežehlý trávy

řeky

vyschnou

 

A Jáchyma odnesla kometa, co se vrátí

za šest tisíc let

 

 

23­-10­-18­-18

Vracíš se ze dne

do noci

a noc ti do zad zatne drápky

 

Tvůj domov je tady

nezapomeň

 

Usínáš

a propadáš se

do sklepení svý mysli

a níž

bahnitý lůno světa

tady

se rodí vesmír

bezobrysí

bezčasí

a ty

už nejsi

 

Každý ráno

je jako malý narození

 

 

0­-1­-10­-21­-11­-16

Na holých větvích zimomřivě

žlutá jablka

na holých větvích

zimo

 

Je mlha

je zima a zalejzá

a Lenka mluví o Platónovi

a o odlescích v jeskyních

uvnitř

našich lebek

kdo

umře v listopadu, ten určitě

frčí na druhou stranu expres

tma se otvírá

jak

brána

A na holých větvích

zimomřivě žlutá jablka

Barbora Müllerová (nar. 1991) vydala svou první sbírku Interno v roce 2012 pod pseudonymem Barbora Zava, v roce 2019 byla oceněna zvláštní cenou poroty Literární soutěže Františka Halase. Pracuje jako ilustrátorka, grafická designérka a kurátorka Mezinárodního festivalu ilustrace Lustr, také vyučuje. V nakladatelství Labyrint vydala autorskou knihu Atlas opravdovských zvířat – bestiář evoluce živočichů, nominovanou v soutěžích Zlatá stuha a Nejkrásnější česká kniha roku 2019. Jako zpěvačka a textařka působí v kapele Vlnobytí.