Policie ve Wisconsinu postřelila černého muže, zatímco bílého mladíka, který střílel do protestujících, nechala jít. Události ve městě Kenosha nejsou jen další smutnou ilustrací strukturálního rasismu ve Spojených státech, ale představují i nebezpečný precedent.
Ve stotisícovém americkém městě Kenosha na břehu Michiganského jezera postřelila policie 23. srpna Afroameričana Jacoba Blakea. Ten od jara čelil obvinění ze sexuálního napadení a policisté se obávali, že by u sebe mohl mít nůž. Video zachycuje Blakea, jak se naklání do auta – v tu chvíli jej strážce zákona přidrží za triko a druhou rukou mu sedmkrát vystřelí do zad. V autě přitom sedí Blakeovy tři děti a celý incident sledují. Blake přežil, je ale od pasu dolů ochrnutý, pravděpodobně navždy. Má poškozená střeva a obratle, úlomky kulek mu zůstaly v páteři. Přesto mu sňali pouta až čtvrtý den po tom, co byl postřelen.
Během protestů, které se po incidentu v Kenoshe rozhořely, se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou sedmnáctiletý mladík ze sousedního státu Illinois. Kyle Rittenhouse, který do města přijel „chránit podniky“, jak řekl reportérům, se večer 25. srpna po Kenoshe prochází s puškou na hrudi. Když se ho jeden z protestujících pokusí zneškodnit, Rittenhouse ho zastřelí. Záznamy ukazují chaos a běžící dav – když Rittenhouse zakopne, dva z přítomných demonstrantů se znovu pokusí mladíkovi zbraň vzít. Jeden z nich na to doplatí životem, druhý je postřelen do ruky. Rittenhouse vstává, jde i se zbraní dál, prochází kolem policejních aut. Dav křičí a identifikuje ho jako střelce, policie si ho ale nevšímá a Rittenhouse se vrací domů. Až následující den se policii sám přihlásí.
Statečný patriot
Videozáběry a fotografie z osudného dne ukazují Rittenhouse, jak smývá graffiti z místní střední školy nebo jak s pěnovým hasicím přístrojem pomáhá uhasit hořící kontejner. Jeho profily na sociálních médiích prozrazují, že jde o obdivovatele policie a podporovatele Blue Lives Matter. K příjezdu do Kenoshy ho mimo jiné inspirovala facebooková skupina s názvem Kenosha Guard, v jejíchž příspěvcích se objevovaly návrhy typu propíchat protestujícím pneumatiky u aut, ale i výzvy k použití zbraní. Celá skupina i facebooková událost (naplánovaná právě na večer 25. srpna) byly opakovaně hlášeny moderátorům obsahu této sociální sítě. Facebook však hlášení nevyhodnotil jako relevantní, za což se Mark Zuckerberg následně omluvil.
Rittenhouse byl mezitím obviněn ze šesti zločinů, mimo jiné i z úmyslné vraždy prvního stupně, za kterou mu hrozí doživotí. Extrémní pravice ho ale oslavuje jako hrdinu: argumentuje tím, že Rittenhouse zastřelil jen jedince, kteří měli v minulosti problém se zákonem, šíří se hashtag #StandWithKyle. Donald Trump prohlásil, že Rittenhouse jednal v sebeobraně, když byl „brutálně napaden protestujícími“, a naopak postřelení Jacoba Blakea přirovnal k nezvládnutí situace, „asi jako když golfista ze tří stop mine jamku“. Sebeobranou bude podle dosavadních prohlášení argumentovat i Rittenhouseova obhajoba. Advokát John Pierce, který ho zastupuje, vydal v pátek 28. srpna prohlášení, v němž mladíka mimo jiné označuje za „statečného patriota“, který „neudělal nic špatně“. Jak se dále píše v prohlášení, Američané, kteří se řídí podle zákona, „nemají jinou možnost než chránit své komunity, stejně jako jejich předkové u Lexingtonu a Concordu v roce 1775“.
Právo a pořádek
Rittenhouse bývá také líčen jako šikanovaný teenager, který měl v životě smůlu. Podobně jako oslavné reakce ale i tento pohled zakrývá fakt, že mladík zdaleka nepředstavuje ojedinělý případ. Sám ostatně nebyl ani onen večer v Kenoshe. Jedním z mužů, kteří ho doprovázeli, byl Ryan Balch, jenž na sociálních médiích sdílí nacistickou propagandu a je stoupencem hnutí Boogaloo, které se připravuje na další občanskou válku (a zároveň se ji snaží iniciovat). Skupinku ozbrojených civilistů navíc ocenila i policie: jak ukazuje další video, čtvrt hodiny před první střelbou se Rittenhouse obrátil na policejní auto s prosbou o vodu. Policisté mu ochotně hodili několik lahví se slovy: „Jsme vám vděční, chlapi, opravdu.“
Vraždy, které teenager spáchal, byly patrně nepřipravené a nepromyšlené. Spolu s reakcemi, které u části společnosti vyvolaly, ale svědčí o touze a připravenosti mnoha bílých Američanů bránit „právo a pořádek“, kterými se tak často ohání současný americký prezident. Toto právo ale nemusí korespondovat se zákonem – jedná se o morální a sociální pořádky, ke kterým patří posvátnost soukromého vlastnictví, obrana komunity a ideologie bílé nadvlády. Postřelení Jacoba Blakea i narůstající počet policejních vražd Afroameričanů (aktuálně zastřelení Trayforda Pellerina v Lafayette 21. srpna a Dijona Kizzeeho v Los Angeles 31. srpna) ukazují, že se situace Afroameričanů nelepší. Vyhlídky na budoucnost USA tak zůstávají chmurné – a blížící se prezidentské volby na tom nic nemění.
Autorka je amerikanistka.