par avion

Z čínských médií vybral Filip Jirouš

Od července, kdy vyšel poslední čínský Par ­avion, v čínských médiích značně ubylo zmínek o koronaviru. V podstatě se o něm ani nedočtete. S ohledem na politizaci tamních statistik ovšem zůstává otázka, zda je to proto, že v ČLR už žádný covid­-19 není, nebo proto, že v září generální tajemník Si Ťin­-pching oznámil, že boj s koronavirem byl úspěšně zakončen, a rozdal medaile jednotlivcům, kteří v čele této „lidové války“ stáli. Média se tak vrátila do „normálu“ a hlavním titulkům dominují jednání státních a stranických orgánů, především samotného Siho. Dne 15. října byl titulním textem on­-line verze Lidového deníku komentář, publikovaný už v srpnu, který pojednává o rozmachu jihočínského města Šen­-čen. To se stalo před čtyřiceti lety jednou ze zvláštních rozvojových oblastí, které obchodují s okolním světem ve speciálním, otevřenějším režimu. Ačkoli se plány na vytvoření finančního střediska, které by nahradilo Hongkong (podobné snahy jsou i v Šanghaji), nedaří realizovat, Šen­-čen se stal jakýmsi čínským Silicon Valley, kde se koncentrují inovativní firmy a talentovaní inženýři a jiní experti. Ne náhodou zde v roce 2007 otevřela společnost Home Credit své ústředí, odkud expandovala dále do zbytku země. Načasování opětovného zveřejnění tohoto komentáře také není náhoda – Si Ťin­-pching se totiž po delší době objevil na veřejnosti právě v tomto městě, aby oslavil jubileum a mimo jiné odhalil sochu Teng Siao­-pchinga, který je spojován s politikou reforem a otevírání se světu, k níž patří absorpce určitých prvků soukromého vlastnictví a tržních principů do čínského socialistického systému. Komentář Šen­-čen chválí za to, že město vždy „odvážně“ stálo v popředí reforem a inovací a že se zbavilo přístupu „teplých místeček“ či „egalitářství“. Naopak s hesly jako „čas jsou peníze“ a „produktivita je život“ vstupuje jihočínská metropole do nové fáze rozvoje a čelí novým výzvám. A na tom je postavený „šenčenský zázrak“.

 

Jedinou „story“ týkající se koronaviru byla v posledních dnech zpráva o operaci ve východočínském přístavním městě Čching­-tau, kde se úřady rozhodly po výskytu několika pozitivních případů otestovat všech jedenáct milionů obyvatel. Referovala o tom 14. října Agentura Nová Čína. Do akce se zapojili i dobrovolníci z řad veřejné bezpečnosti, místních kádrů a zástupců uličních výborů. Testování celé populace by se mělo stihnout dle plánu úřadů za pět dní pomocí relativně efektivní metody, která má údajně značnou přesnost. Celá operace však působí poměrně zvláštním dojmem, který v zemi vykazující prakticky nulová čísla (ačkoli například sousední Hongkong přírůstky v řádu jednotek hlásí) spíše vyvolává podezření, že masová akce má čistě propagandistickou motivaci. Tomu nasvědčuje i fakt, že čínská média pilně zveřejňují pozitivní reakce zahraničního tisku.

 

Čínská média v posledních týdnech s oblibou upozorňovala na případ doktorky z Hongkongské univerzity Jen Li­-meng, která se opakovaně v západních médiích vyjadřovala o koronaviru jako o biologické zbrani vytvořené v armádní laboratoři. Prostor v médiích dostalo více osob s podobným názorem, ale Jen Li­-meng těžila především ze své odbornosti, státní příslušnosti i příběhu o tom, jak utekla z ČLR, aby světu mohla tyto informace přednést. Čínská doktorka v prvním říjnovém týdnu publikovala již druhou zprávu, která má dokazovat umělý původ covidu, ale podle názoru několika mezinárodních odborníků není její analýza založena na vědeckých faktech: jde prý o čistou fabulaci. Jako ještě větší problém vidí článek na Phoenix News ze 14. října napojení Jen Li­-meng na Stephena Bannona, nechvalně proslulého bývalého poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vychází z hnutí alt­-right a dezinformační scény. Bannon se kromě koketování s myšlenkami nadřazenosti bílé rasy začal v posledních letech soustavně věnovat „čínské hrozbě“. Spolupracuje s různými, často alternativními nebo přímo radikálními a pochybnými organizacemi a snaží se za každou cenu upozorňovat na bezpečnostní problém, který ČLR představuje. Ať už s tvrzením, že Čína je rizikem, souhlasíme nebo ne, Bannon při prosazování tohoto názoru využívá alarmistické a především dezinformační metody, čímž škodí seriózní kritice čínské politiky. Za fake news se tak nejspíš dají považovat i informace poskytované doktorkou Jen Li­-meng, o níž Phoenix News tvrdí, že ji Bannon využívá a ovládá. Kauze se v posledních týdnech věnovala i mainstreamová západní média jako New York Times nebo australská televizní a rádiová společnost ABC. Právě reakcí západních médií si Phoenix News všímá a velmi agresivním a posměšným tónem je komentuje.