Dlouho očekávané prezidentské volby v Bolívii znamenají návrat Hnutí za socialismus. Prezidentem se stane bývalý ministr financí ve vládě Eva Moralese. Roční anabáze ultrakonzervativní vlády prezidentky Jeanine Áñezové končí. Morales je sice v exilu, ale strana, již vedl, se vrací do vlády.
V neděli 18. října proběhly v Bolívii volby, ve kterých si občané vybrali nejen nového prezidenta Luise Arceho, ale také volili své zástupce do senátu a dolní komory parlamentu. Bylo to bezmála rok od chvíle, kdy mnohaletý socialistický prezident Evo Morales znovu obhájil svůj post, ale byl de facto vojenským pučem přinucen uprchnout ze země. Morales zvítězil ve volbách již v roce 2006 a od té doby byl u moci tři mandáty po sobě. Jako historicky první prezident indiánského původu se těšil velké oblibě. S jeho vládou jsou ovšem spojené i mnohé kontroverze. Největší z nich bylo referendum z roku 2016, v němž žádal o mandát ke čtvrté kandidatuře – a těsně prohrál. Jelikož ale jeho strana Hnutí za socialismus (MAS) ovládala senát i horní komoru parlamentu, nechal Morales změnit ústavu tak, aby mu umožnila kandidovat i počtvrté.
Vláda katolicismu
Volby, které se konaly 20. října minulého roku, sice Morales s přehledem vyhrál, opozice však tvrdila, že vláda o několik procent zfalšovala výsledky. V Bolívii totiž platí pravidlo, že pokud první prezidentský kandidát zvítězí nad druhým s více než desetiprocentním náskokem, stává se vítězem už v prvním kole. Hned poté, co se Morales prohlásil za vítěze, tak opozice vyzvala k protestům proti „zfalšovaným volbám“. Ačkoli Moralesova popularita už nebyla zdaleka taková jako v roce 2014, kdy zvítězil s 61 procenty, stále to byl bezpochyby nejpopulárnější politik v zemi. Opozice však stupňovala nátlak a po výhrůžkách armády, která se postavila proti němu, Morales nakonec musel uprchnout. Volby, v nichž socialistický prezident vyhrál, zpochybnila i Organizace amerických států (OAS) a pochopitelně Spojené státy, které mají v této organizaci dominantní vliv.
Moci se ujala prozatímní vláda v čele s Jeanine Áñezovou, do té doby relativně neznámou představitelkou bolivijské krajně pravicové opozice. Nová vláda okamžitě získala podporu USA a zdálo se, že došlo k tomu, co se Trumpově administrativě nepodařilo ve Venezuele – tedy odstranit levicovou a Washingtonu nepříliš nakloněnou vládu. Nové vedení země vzešlé z převratu dalo ihned najevo svou inklinaci k náboženskému konzervativismu v protikladu k odkazu původního obyvatelstva, jak ho ztělesňoval Morales. Luis Fernando Camacho, jeden ze strůjců protestů a také neúspěšný kandidát v letošních volbách, přinesl krátce po Moralesově útěku z hlavního města do prezidentského paláce Bibli jako symbol obnovy vlády katolicismu. Přítomný kněz dokonce prohlásil, že domorodé božstvo Pačamama se už nikdy nevrátí.
Ačkoli prezidentka Áñezová slibovala, že národ sjednotí, dosadila do většiny funkcí konzervativní politiky a s výjimkou ministryně kultury nejmenovala nikoho z řad původního obyvatelstva. Většinou se jednalo o etnické Hispánce z města Santa Cruz, které bylo vždy baštou protimoralesovské opozice. Dočasná vláda dokonce velmi brutálně potlačila protesty proti novým pořádkům. V horském městě Cochabamba, které je baštou uprchlého exprezidenta, došlo k masakru protestujících rolníků. Pořádkové síly zastřelily devět demonstrantů a desítky dalších zranily, načež prezidentka zaručila všem zúčastněným vojákům imunitu.
Účelové obvinění?
Podle studie výzkumníků z Massachusettského technologického institutu a z think tanku Centrum pro výzkum ekonomiky a politiky, která vyšla v deníku New York Times, se v roce 2019 o volební podvrh nejednalo. Nařčení z falšování voleb ze strany Organizace amerických států bylo buďto mylné, nebo přímo účelové. Nelze ovšem popřít negativní faktor Moralesova lpění na moci, který přiměl mnohé lidi vyjít do ulic.
Dočasná vláda v průběhu roku volby dvakrát odložila. Jejím cílem nejspíš byla co největší diskreditace bývalé vládnoucí strany. To se ovšem nezdařilo – nejspíše i proto, že se Moralesovo odstavení od moci prokázalo jako neodůvodněné. Opozice se domnívala, že pokud se podaří odstranit Moralese, ztratí socialisté svou sílu. Tyto naděje se ale začaly rozplývat. V zemi, kde mělo MAS tak velkou podporu, nebylo možné levici efektivně marginalizovat, a navíc se vláda sama zdiskreditovala svým extremismem.
V letošních volbách se nakonec utkal jako hlavní kandidát socialistů bývalý Moralesův ministr financí Luis Arce a proti němu se postavil Carlos Mesa, tedy kandidát, jenž stál proti Moralesovi už před rokem. U Mesy stojí za zmínku, že to byl právě on, kdo čelil nepokojům, které v roce 2006 vynesly k moci Moralese. Áñezová každopádně výsledek voleb uznala a zatím se zdá, že předání moci zpět do rukou socialistů proběhne po dramatických událostech posledního roku až překvapivě hladce. Luis Arce by se měl ujmout vlády 8. listopadu.
Autor studuje arabistiku na FF UK.