Posledním reformním počinem Emmanuela Macrona má být proměna francouzského islámu. V polovině listopadu francouzský prezident jednal s islámskými sdruženími o vytvoření národní rady imámů, jež by měla dozorovat vzdělávání a počínání islámských kazatelů. Jedním z předpokládaných cílů této „náboženské reformy“ je snížit vliv zahraničí na islám ve Francii. Vládní snahy však nepřesvědčily teologa a imáma na volné noze Mohameda Bajrafila, jenž se podle deníku Le Monde z 25. listopadu rozhodl, že už nebude jako náboženský kazatel dále působit. Podle něj reforma ke snížení vlivu zemí, jako jsou Maroko, Alžírsko či Turecko, nepovede. „Macron přenechal islám zemím ze severní Afriky. Mluvit o francouzském islámu je blbost,“ uvádí Bajrafil a poukazuje na to, že mnohá sdružení, s nimiž chce Macron vytvořit zmíněnou radu, jsou pod přímým vlivem zahraničních zemí. Bajrafil byl dlouho mezi kazateli výjimečný: narodil se na Komorských ostrovech, vystudoval lingvistiku, neměl svou mešitu, ale objížděl modlitebny v Paříži a okolí. V minulosti se kvůli svým reformním postojům ocitl na seznamu lidí určených Islámským státem k likvidaci a současně byl částí francouzských intelektuálů a médií nařčen ze sympatií k Muslimskému bratrstvu a skrývání svých skutečných názorů. „Tato nařčení jsou absurdní. Ale jak to dokázat?“ ptá se Bajrafil, který se prý bude věnovat psaní esejů.
V polovině listopadu se v řadě francouzských měst demonstrovalo. Do ulic vyšli tentokrát i novináři, kteří jinak demonstrace spíše pozorují. Důvodem byl nový bezpečnostní zákon, který by silně omezil právě monitorovací roli žurnalistů při protestech. Spornému paragrafu se věnuje zpravodajský web Bastamag v příspěvku z 25. listopadu. Paragraf 24 má zabránit tomu, aby byly v médiích zveřejňovány snímky, na nichž jsou identifikovatelní policisté. Novináři se obávají postihů, cenzury a především šikany při informování z terénu. Jak ukázala nedávná zpráva Reportérů bez hranic, novináři na demonstracích čelí čím dál častěji násilí nejen ze strany bezpečnostních složek, ale i samotných demonstrantů. Nový zákon také výrazně rozšiřuje možnosti policie sbírat informace a povoluje například snímání demonstrujících za použití dronů. Zákon byl schválen hlasy Macronovy strany La République en Marche. Odmítlo jej několik „disidentů“ z řad pravicových republikánů a poslanců Národní fronty.
Jestliže projednávání bezpečnostního zákona ukázalo, že zlým mužem francouzské vlády je ministr vnitra Gérald Darmanin, jen o krok pozadu je ministr školství. Jean-Paul Blanquer v minulosti čelil protestům na středních školách, s čímž se vyrovnal po svém. Deník Libération v průběhu listopadu zveřejnil několik článků, z nichž je zřejmé, že malé středoškolské odbory Avenir lycéen byly fakticky řízeny ministerstvem školství. Ministerstvo jim v roce 2019 poskytlo dotaci 65 tisíc eur, z nichž podstatnou část špičky organizace utratily za cesty, drahé hotely a šampaňské. Odborářští předáci se ovšem svými styky s ministrem netajili a na svých profilech zveřejňovali společné fotky v příkladně přátelských pózách. „Na rozdíl od odborů nám naslouchali,“ řekla o vztahu s ministerstvem jedna z bývalých odborových vůdkyň. Organizace Avenir lycéen sice měla na papíře kolem čtyř set členů, o existenci skupiny se ale veřejnost dozvěděla až po zveřejnění zmíněných článků. Budoucnosti středoškoláků sdružení sice neprospělo, zato ale svým funkcionářům dopomohlo ke kariéře. Nejeden z nich se totiž stal dobře placeným úředníkem na ministerstvu školství.
Francie chce v prosinci vybrat první zálohu nové digitální daně. Kvůli sporům a hrozbám americké administrativy ministerstvo financí s výběrem otálelo, ale v listopadu se nakonec ke kroku odhodlalo. Internetoví giganti by měli státní pokladně odevzdat tři procenta z příjmů realizovaných ve Francii. To však neznamená, že by současná francouzská vláda byla vůči velkým digitálním firmám nepřátelská, jak ukazuje článek publikovaný 24. listopadu na ekologickém informačním webu Reporterre, jenž informuje o expanzi Amazonu. Vládní představitelé mají vůči této firmě dvojznačný postoj. Ministryně kultury Roselyne Bachelotová sice vyzývá Francouze, aby během karantény nekrmili Amazon, a ministr financí Bruno Le Maire označuje podobné firmy rovnou za „nepřátele státu“, nicméně prezident Macron přijímá šéfa giganta elektronické komerce Jeffa Bezose v Elysejském paláci a ušlapává mu cestu k další expanzi. Amazon totiž plánuje ve Francii otevřít řadu nových skladů a hlavně síť výdejových poboček. Ostatně Reporterre informuje také o protestech, které budování obrovských skladů Amazonu provázejí.