Zpívej mi, pamatuj si mě

Může hudba přispět k záchraně ohrožených ptačích druhů? Původem britský producent, DJ a aktivista Robin Perkins alias El Búho ukazuje, že to možné je. V roce 2015 vydal na svém labelu Rhythm and Roots benefiční kompilaci s názvem A Guide to the Birdsong of South America. Přispělo na ni jedenáct jihoamerických hudebníků a hudebnic skladbami věnovanými vždy jednomu z místních ohrožených ptačích druhů. Jedinou podmínkou bylo, aby se v každé skladbě objevil zpěv daného ptáka, ať už v neupravené podobě nebo zefektovaný k nepoznání. Album vydělalo téměř patnáct tisíc dolarů a Perkins je věnoval jihoamerickým organizacím zabývajícím se ochranou ohrožených opeřenců. Letos na úspěch kompilace navázal druhým dílem s deseti tracky, tentokrát věnovanými ptactvu z Mexika, Střední Ameriky a Karibiku. Nahrávka A Guide to the Birdsong of Mexico, Central America & the Caribbean vyšla pod hlavičkou kolektivu Shika Shika, jehož členové sami sebe označují za „label bez vlastníků pro hudbu bez hranic“. Jejich heslo jako by v sobě kromě výzvy k nehierarchickému uspořádání společnosti neslo i představu o ideálním vztahu lidí k ohroženým druhům a k přírodě obecně.

Ptačí linka

Obě kompilace sdílejí kromě tematického rámce i zaměření na hudebníky a hudebnice, kteří ve své tvorbě propojují elektronickou hudbu s field recordings přírodních zvuků. Díky tomu znějí nahrávky i přes rozmanitý mix kompaktně. Přispívá k tomu i jednotící „ptačí linka“, byť jsou přístupy jednotlivých tvůrců k samplům ptačího zpěvu různé. Zvukový projev ptáků slouží hudebníkům jako psychedelické pozadí (Jiony a arara zelený) či doplňuje perkuse (Time Cow a vlhovec jamajský). Méně obvyklou metodu využil kostarický producent NILLO, který kromě zakomponování delšího samplu tangary kostarické do pozadí skladby použil i její krátké hvizdy v houpavém rytmu tak, aby doplňovaly zpěv hostující zpěvačky Majo. Tangara se tak postarala o jeden z nejchytlavějších momentů celého alba.

Druhý díl kompilace spojuje zvuk downtempových mixů z konce devadesátých let a současnou klubovou dekonstrukci do kompaktního celku s občasnou převahou jednoho či druhého aspektu. Výsledkem jsou rozevláté koláže, ve kterých se potkávají tradiční žánry jako cumbia nebo punta se svými moderními interpretacemi. Současnému zvuku se blíží například Siete Catorce, který v tracku věnovaném amazoňanu velkému postupně přechází z minimalistického synkopovaného rytmu doplněného o občasné papouščí skřeky do mocného syntezátorového běsnění. Populace amazoňana velkého se od poloviny sedmdesátých let minulého století do roku 1994 snížila o devadesát procent, zejména kvůli ilegálnímu obchodu a mizejícímu přirozenému prostředí. Gradující struktura skladby tak může symbolizovat rapidní úbytek tohoto ohroženého druhu, ale také vyprávět příběh o útěku odchyceného papouška na svobodu a o jeho střetu s chaotickým vnějším světem.

K tradičnějším písňovým strukturám se vrací skladba Cuco Cuco Picogordo de la Española od francouzské producentky Maracuyá s hostující Ximenou Obregon. Posmutnělá píseň je věnovaná kukačce dominikánské, jejíž populace je dle dat serveru Bird Life odhadována maximálně na 2900 jedinců. Obregon se ke kukačce obrací se slovy: „Zpívej mi, pamatuj si mě,/ protože jsme všichni děti Země.“ Zároveň jako by jejím hlasem promlouvala i samotná kukačka, sledující s obavami budoucnost svého druhu.

Technologie a příroda

Environmentální témata jsou v současné hudbě a kultuře obecně reflektována čím dál více a ve velké míře prorůstají i elektronickou hudbou. Příkladem z nedávné doby je album Plastic Anniversary (2019) od experimentálního dua Matmos, sestávající pouze ze zvuků vypreparovaných z různých plastových předmětů. Matmos svým konceptuálním počinem poukazují na ambivalentní vztah lidí k plastům – oceňují sice jejich trvanlivost a další praktické vlastnosti, poukazují však na to, že plastové výrobky jsou pohromou pro životní prostředí, zejména pak pro zvířata žijící v oceánu. Plastic Anniversary vyšlo i v limitované edici s deskou vyrobenou z použitých PET lahví (která se ale nedá přehrát). Zisky z prodeje této edice se Matmos rozhodli věnovat organizaci The Ocean Cleanup, která se zabývá vývojem technologií na vyčištění oceánu od plastového odpadu.

Je nabíledni, že zprávy o zhoršujícím se životním prostředí vzbuzují u ekologicky smýšlejících hudebníků a hudebnic vlnu kritiky namířené proti největším znečišťovatelům. Zároveň toto téma vytváří prostor pro solidární inicia­tivy snažící se alespoň o částečnou nápravu škod. Objevují se však i projekty, které danou problematiku využívají jako odrazový můstek pro eskapistické výlety do budoucnosti. Ruský producent Tropical Interface z mezinárodního kolektivu okolo australského labelu Eco Futurism Corporation představil na svém albu Eco Club Afterlife (2016) futuristickou směsici grimu a field recordings v naleštěném sound designu, efektně pojmenovaném „eco grime“. Zakladatelé zmíněného labelu tvrdí, že jedinou nutnou podmínkou pro vydání nahrávky na jejich značce je použití zvuků přírody.

Lokální opravy přítomnosti

Podobně jako v případě recenzované kompilace od Shika Shika také lidé z vydavatelství Eco Futurism Corporation kombinují ve své tvorbě elektronické a přírodní zvuky do barvitých koláží. Zatímco ale hudebníci vydávaní australským labelem hledají útěchu v surreál­ných vizích budoucnosti, vydavatelství Shika Shika nabízí alternativu v podobě dílčích „oprav“ přítomnosti, prováděných v lokálním měřítku. V obou přístupech je nicméně patrná kolektivní snaha o vypořádání se s klimatickým žalem.

Lidé z kolektivu Shika Shika přišli s jednoduchým, ale účinným způsobem, jak rozšiřovat povědomí o konkrétních problémech, kterým planeta čelí (nejen) v důsledku klimatické změny. V rámci složitého a mnohdy abstraktního tématu velké ekologické a environmentální krize představují jednotlivé ohrožené druhy potřebnou konkretizaci. Ptačí zpěv zachycený na albu A Guide to the Birdsong of Mexico, Central America & the Caribbean je vzrušující výzvou k prozkoumávání fauny daných oblastí, ale také varovným křikem před blížící se pohromou.

Autor je hudební publicista.