Anna Remešová (přepis telefonického rozhovoru)
Hele, viděla jsem úplně nejlepší umčo. Byl to takový film o skupině mysteriózních matrón. Mohlo jim být mezi pade a šede, možná víc. Procházely se městem a pokaždé, když narazily na nějakého nádherného mladého muže, tak na něj svůdně a zamilovaně koukaly. A začaly u toho menstruovat. Ti muži na ně ale koukali s odporem. Pak byl najednou střih a ti adonisové leželi na hromadě v lese mrtví, zabití. A ženy šly do vězení. A to bylo teda taky krásně natočené. Měly cely vedle sebe a skrz díry ve stěnách si dokazovaly vzájemnou lásku. Kouř, prostrčení prstu a tak… Taky simultánně masturbovaly a zpívaly. A pokaždé, když byly vzrušené, tak menstruovaly. Film končí tím, že všechny běží – nahaté – lesní krajinou, menstruují, vyběhnou na kopec a společně zařvou. To jsem měla husí kůži, jak silné to bylo…
Pauline Curnier Jardin
Zdravím, ano, se zveřejněním záběru z Qu’un sang impur v časopisu A2 souhlasím. Omlouvám se, že píšu tak stručně, před měsícem jsem porodila svoje druhé dítě a teď právě kojím.
Marie Lukáčová Lucii Rosenfeldové (přepis telefonického rozhovoru)
Hej, chápeš to? Takže ona když si přebírala cenu,* tak byla asi těsně po porodu, a ten film točila těhotná!