Epidemie koronaviru dominuje ve zpravodajství zahraničních médií o Číně a pochopitelně i v čínských médiích. Zajímavé na čínském reportování o virové krizi je nebývalé množství investigativních a kritických článků. Za běžných okolností by totiž veškeré texty, jejichž obsah jde proti stranické linii, byly cenzurovány, případně by k jejich psaní novináře vůbec nepustili. I to může leccos vypovídat o závažnosti situace, potažmo o tom, jak moc si je Komunistická strana Číny vědoma nutnosti vytvářet dojem transparence. Jedním z nejzajímavějších příkladů je dlouhý článek Lidé mimo statistiku: zemřeli na „běžný zápal plic“, publikovaný 1. února v magazínu Cchaj-ťing, který lze v čínském kontextu označit za nezávislý. Text dokumentuje, jak vláda manipuluje s počty nakažených a obětí, na což upozorňovali delší dobu například vědci z Hongkongské univerzity. Kromě politických důvodů výrazně podhodnocujících statistiky je tu i důvod praktický – nízké kapacity zdravotnických zařízení a nedostatek testovacích sad. Reportéři situaci popsali na základě rozhovorů s více než deseti rodinami. Jde například o rodinu Liou, která poslala nakaženou babičku do nemocnice, odkud se jim vrátila jen urna s vysvětlením, že šlo o zápal plic, jenž se do statistik obětí koronaviru nepočítá. Podle rodiny ale před úmrtím staré ženy nedošlo k žádné diagnóze. Okamžitá kremace je také často zmiňovaným jevem – podle expertů je jejím cílem zamaskovat stopy. Stejně tak ale může jít o snahu likvidovat těla nakažených co nejrychleji z hygienických důvodů, případně o obojí. Ředitel jednoho nemocničního oddělení novinářům sdělil, že lidi, které pošlou pro nedostatek míst domů, se do statistik také nedostanou. „V posledních dvou dnech jsme měli na pohotovosti přibližně 120 lidí s horečkou, u osmdesáti z nich jsme diagnostikovali plicní infekci, ale mohli jsme jich přijmout jen pět.“ Jelikož k přesnější diagnóze a určení konkrétního typu onemocnění je třeba dalšího a komplikovanějšího testování RNA, potvrdit nebo vyvrátit koronavirus mohou jen u těch, kteří jsou v nemocnici. A tak se do statistik mohlo dostat pouhých šest procent z celkového počtu podezřelých případů. „To znamená, že počty diagnostikovaných a mrtvých, o nichž si mohou lidé přečíst, vůbec nedokážou reflektovat celý rozsah epidemie.“ Článek dále rozebírá boj s nemocniční byrokracií, která často komplikuje přístup k náležité lékařské péči i ve velmi vážných případech. Reportéři zmiňují, že kvůli tomu údajně přišli o život i někteří váleční veteráni. Téma veteránů je v Číně velmi citlivé. Armáda se těší značné popularitě a v posledních letech protesty veteránů za lepší podmínky pro život ve výslužbě vedly k vytvoření samostatného ministerstva pro veteránské záležitosti. Cchaj-ťing zde ale evidentně narazil na strop stranické tolerance, jelikož reportáž byla zcenzurována a na internetu ji už nenajdete.
Titulní straně čínského Lidového deníku (Žen-min ž’-pao) vévodí zpráva o zasedání Stálého výboru politbyra, tedy sedmi nejvýše postavených mužů čínského režimu (žena je v celém vedení jen jedna). Komentátoři si všimli zvláštní absence doprovodné fotografie nebo přímé citace generálního tajemníka. Si Ťin-pching již několik dní nebyl zachycen na veřejnosti. Čínští uživatelé Twitteru se dokonce domnívají, že se schovává před nákazou. Výbor zdůraznil důležitost stranických kádrů při koordinaci opatření proti koronaviru: „Kádry na základní úrovni by měly vynaložit více energie, aby se postavily do první linie boje proti epidemii.“ Straníci by se také měli pustit do ideové a propagandistické práce, jak doma, tak v zahraničí, on-line i off-line, aby získali srdce lidí a informovali je o stranických strategických rozhodnutích. Především je třeba „vysvětlovat zákon o prevenci a léčení nakažlivých onemocnění a vést celou společnost k jednání a chování podle zákona, (…) vzdělávat a vést společnost tak, aby se zvýšila její vnitřní civilizační kvalita a schopnost chránit se před nákazou“.
I další čínská média se věnují téměř výlučně koronaviru. Můžete tak narazit třeba na příběh wuchanského hoteliéra, jenž nabídl své prostory jako provizorní nemocnici, nebo reportáž o otevření nové nemocnice, kterou čínští dělníci nakonec skutečně postavili během deseti dnů (čínský státní online magazín Global Times publikoval o několik dní dříve zprávu o dostavení první nemocniční budovy, ta se ale nakonec ukázala být falešná – fotografie budovy byla z jednoho firemního katalogu). Noviny Phoenix News 4. února vydaly článek, který měl údajně vyvracet fake news týkající se epidemie. Podle jedné zprávy měla kontrolu nad Wu-chanem převzít čínská armáda, jiný text zase oznamoval, že za tři dny zavřou všechny wuchanské supermarkety a lékárny. Za dezinformaci označil čínský tisk také zprávu o tom, že čínská vláda darovala Filipínám přes dvě stě tisíc roušek, nebo informaci, že Spojené státy americké poslaly humanitární pomoc, ale čínské úřady to zatajují. Phoenix News u této zprávy zdůraznily, že zmiňovaná zásilka nepocházela od americké vlády, nýbrž od čínské diaspory žijící v USA. Číňané po celém světě skutečně hromadně organizují různé sbírky a snaží se své domovině aktivně pomáhat.