Nejvyšším představitelem České republiky je technokrat moci inklinující k autoritářským režimům, nedávno usvědčený ze lži, za kterou mu byla soudně nařízena omluva. Vládu vede populistický miliardář. I on má své zkušenosti se soudy, jež stejně jako prezident ignoruje. V poslanecké sněmovně není zastoupena ani jedna levicová strana. Sociální demokraté ve snaze o přežití hodili za hlavu i poslední zbytky sociálního cítění a momentálně vedou prostřednictvím ministerstva práce a Jany Maláčové boj s těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími. A komunisti? To jsou ultrakonzervativci před coming outem, jdoucí na ruku českému i světovému velkokapitálu. V čele katolické církve stojí člověk, pro nějž je církev především mocenskou a vlivovou organizací. V mediálních radách pomalu a jistě usedají konspirátoři a lháři… Kdo však představuje největší nebezpečí pro současnou českou společnost podle neoliberálních médií? Mladá levice. Tedy politická síla, která nemá na podobu a fungování České republiky skoro žádný vliv. A přesto se před ní varuje horem dolem seshora i zespoda.