Reakce Spojených států amerických, respektive vlády Donalda Trumpa na rychle se šířící koronavirus patří v rámci euroamerického světa mezi nejkritizovanější. K chybám přitom začalo docházet ještě dávno předtím, než se onemocnění COVID-19 vůbec objevilo.
Vypořádání se s pandemií v zemi s více než 330 miliony obyvatel vyžaduje ideálně rychlou práci krizového týmu zdravotních specialistů a úředníků, který dokáže dočasně koordinovat jednotlivé federální resorty i segmenty společnosti. Implementační plán strategie pro eventuální pandemii nového infekčního kmene chřipky, podepsaný Georgem W. Bushem z roku 2006, čítá 233 stran a popisuje přes tři stovky potřebných kroků k minimalizaci hrozby. „Připravenost na pandemii předpokládá vytvoření adekvátní infrastruktury a funkcí, což může trvat roky. Z toho důvodu musí být už nyní podniknuty významné kroky,“ píše se v dokumentu.
Zlehčování situace
O čtrnáct let později, se na nynější administrativu prezidenta Donalda Trumpa snáší velká vlna kritiky za to, že se s šířením onemocnění COVID-19 vypořádává nekompetentně. První týdny po vypuknutí pandemie nemohly být vzdálenější bezpečnostním scénářům z pohotovostních příruček. Jedna z velkých výtek, objevujících se v palcových titulcích, se týká události, k níž došlo už před rokem: tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton v rámci škrtů v Radě pro národní bezpečnost (NSC) vyhodil vedení Ředitelství pro globální zdravotní bezpečnost a bioobranu. Bývalý prezident Barack Obama tento orgán vytvořil po vypuknutí epidemie eboly v letech 2013 až 2016 a jeho úkolem byla celospolečenská příprava na případná budoucí infekční ohrožení. Bolton se v tweetu ze 14. března ohrazoval slovy „zuřivá levice nemůže přestat útočit ani v době krize“ a obhajoval nutné „zeštíhlování“ s tím, že globální zdraví je stále prioritou NSC. Faktem ale zůstává, že po vyhození klíčových lidí krizový tým zanikl.
Objevily se početné spekulace o tom, že právě zrušený pandemický tým by zřejmě dokázal odhadnout vážnost celé situace a připravit na ni dopředu americkou veřejnost. Ta ale místo toho sledovala, jak Trump na Twitteru přirovnává SARS-CoV-2 k běžné chřipce, mluví o politizaci viru demokraty a nazývá jej hoaxem (aby o pár týdnů později prohlásil, že před pandemií varoval ještě předtím, než vypukla). Americký prezident také na základě „tušení“ předpokládal, že úmrtnost bude mnohem nižší, než predikují zdravotnické organizace, vyzdvihoval antimalarikum chlorochin, o jehož účinnosti neexistuje dostatek důkazů (a jímž se jeden muž otrávil a následně zemřel), nebo odmítal převzít zodpovědnost za nedostatek testovacích sad, které by mohly vést ke včasné izolaci nakažených osob a zpomalit šíření onemocnění. V tom všem mu zdatně sekundovala některá konzervativní média v čele s Fox News, jejíž moderátoři se později omlouvali za zlehčování situace.
Nečekáte, až začne hořet
„Jsem byznysmen. Nevidím rád tisíce lidí tam, kde nejsou potřeba. Až je budeme potřebovat, seženeme je rychle,“ odpovídal Trump koncem února na tiskové konferenci na otázku novinářů, zda i v nynější situaci hodlá dál pokračovat ve škrtech v rozpočtech zdravotnických organizací. Odborníci ale následně kontrovali, že takhle příprava na pandemii nefunguje. „Hasičský sbor založíte předem,“ řekl listu The Washington Post Tom Inglesby, ředitel organizace Johns Hopkins Center for Health Security, „nečekáte, až začne hořet.“
Realita v první linii tak ukazuje absolutní nepřipravenost zdravotnictví. Chybí zásadní výbava jako ventilátory, respirátory, rukavice. Personál je nucen opakovaně používat kontaminovanou ochranu a rozhodovat se, jestli bude pracovat v nebezpečných podmínkách, nebo nepůjde do práce. Na sociálních sítích se objevují výpovědi zdravotníků, z nichž jde hrůza. Samostatným tématem jsou pak Trumpovy ustavičné snahy zrušit zákon o dostupné zdravotní péči, známý jako Obamacare. Současná krize ukazuje, jaký problém je absence veřejné zdravotní péče. Pokud pacienti nebudou testováni a léčeni, budou nemoc dál šířit a s větší pravděpodobností jí sami podlehnou.
Přestože vláda pod všeobecným tlakem konečně začala jednat, vyhlásila národní pohotovost, doporučila zůstat doma, spolupracuje s pojišťovnami a soukromým sektorem, sestavila tým expertů, přislíbila více testů i ekonomické úlevy pracujícím i nemocným, podle mnohých odborníků je to málo a opatření přišla příliš pozdě. I některé konzervativní plátky jako National Review Trumpa ostře kritizují za dlouhotrvající nečinnost.
Ačkoli je jasné, že ne všechno lze dostat v případě krize takových rozměrů pod kontrolu, kroky Trumpovy administrativy i rozhodnutí, která mohla či měla učinit, ale neučinila, ukazují, že příprava na pandemii dlouho nebyla v USA prioritou. A zlehčování situace, šíření dezinformací nebo nazývání koronaviru „čínským virem“, jež vede ke zbytečnému napětí mezi velmocemi, opravdu nikomu nepomůže.
Autor je publicista a překladatel.