Opatření proti pandemii viru s kódovým označením COVID-19 zasáhla i knižní trh. Jakým způsobem současná situace narušila fungování menších a středních nakladatelů a majitelů nezávislých knihkupectví? Kdo je nejvíce ohrožen a jaký bude další vývoj?
Koronavirová opatření dopadají na menší knihkupectví a středně velká nakladatelství. Foto graffitistreet.com
Knižní trh v Česku je v karanténě, knihy se prodávají jen po internetu a paradoxně nejlépe jsou na tom nejmenší nakladatelé, kteří posílají do světa pár knížek ročně. Nemají totiž žádné zaměstnance a knihy vydávají hlavně pro vlastní potěšení. „Z mého pohledu nakladatele, který je jediným zaměstnancem svého nakladatelství, úřaduje ve vlastním bytě a svou nakladatelskou činnost opírá o externisty, situace zatím nijak dramaticky nevypadá,“ říká například Vladimír Pistorius z nakladatelství Pistorius & Olšanská. Výhodou malých nakladatelů je, že často nejsou napojeni na velké distribuční firmy, které už na počátku nouzového stavu rozeslaly nakladatelům dopis, v němž oznámily, že jim nemohou zaplatit za prodané knihy, protože z utržených peněz musí dotovat mzdy. Většina malých vydavatelství spolupracuje s distribuční firmou Kosmas, která se své závazky snaží plnit, přestože sama provozuje několik zavřených knihkupectví. Jak napsal Zdenko Pavelka z nakladatelství Novela bohemica: „Desetiletou spolupráci s Kosmasem považuji za funkčně komfortní a bezproblémovou. Přístup Kosmasu mi i v krizové situaci potvrzuje, že jsem si vybral dobře.“ Spokojený s touto firmou je i Aleš Lederer z Prostoru: „Musím říct, že se jí podařilo velmi dobře podchytit internetový prodej, a to jak papírových knih, tak i elektronických.“ Malé nakladatele hodlá navíc podpořit i ministerstvo kultury.
Nepropouštíme
Středně velká nakladatelství, která vydávají desítky knih ročně, doplatí na nouzový stav nejvíce. Mají rozpracováno poměrně velké množství titulů a musí platit nejen externím, ale i interním zaměstnancům. „Dokud nedojde k otevření knihkupectví, vydáváme tituly pouze neoficiálně – v prodeji jsou pouze na našem e-shopu a v e-shopech několika menších specializovaných knihkupectví. Jde o tituly, které už byly vyrobené a připravené k distribuci. Tituly, kde šlo výrobu zabrzdit, jsme zabrzdili,“ říká Petr Litoš z komiksového vydavatelství CREW. Podobně na tom je nakladatelství Paseka: „Dokud se neotevřou kamenná knihkupectví a neožije knižní distribuce, nevrátí se nám peníze, které máme v tržbách, a to ještě za loňské prodeje,“ říká šéfredaktor nakladatelství Jakub Sedláček. Právě na středně velká nakladatelství také nejvíce dopadlo zastavení proplácení faktur velkými distribučními firmami. Jak vysvětluje Petr Černoch z nakladatelství Broken Books: „Protože Euromedia Group má nastavenou splatnost faktur na 80 dní, nemám v tuto chvíli zaplacen prodej ani za prosinec 2019.“ Přesto se ani nejpostiženější nakladatelství nechystají propouštět. „Tým je pro nakladatele dost možná to nejcennější, něco, co se buduje celá léta,“ prohlašuje Litoš. Nikdo se nechce vzdát ani svého edičního plánu, byť vydání knih odsouvá na dobu, kdy se otevřou knihkupectví (ta menší by se měla otevřít 27. dubna). „Kde můžeme, snažíme se rozpracované tituly dovést do fáze imprimatur a podle okolností teprve rozhodneme o klíčovém kroku: tisku a výrobě publikace,“ říká Filip Tomáš z nakladatelství Akropolis.
Chybí kapitál
Koronavirová opatření také těžce dopadají na kamenná knihkupectví, jejichž majitelé musí platit nájemné (někde snížené nebo s posunutou splatností) a platy svých zaměstnanců (s přislíbenou dotací od státu), včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění. „Knihkupeckou síť považuji za nejdůležitější část trhu, na kterou by stát měl zaměřit podporu. Pokud nebude mít kdo knihy prodávat, náklady jednotlivých titulů se mohou v nadsázce omezit na povinné a reklamní výtisky,“ myslí si Pavelka. Tereza Horváthová z nakladatelství Baobab doplňuje: „Největší obavy mám o malá dobrá knihkupectví. Jestli krachne nějaký knižní megaobchoďák s bestsellery, je nám v podstatě jedno, ale kdyby zkrachovala kvalitní knihkupectví, bylo by to pro nás daleko složitější.“ Mária Olšanská z nakladatelství Pistorius & Olšanská, která provozuje knihkupectví v Příbrami a v Hořovicích, konstatuje: „Pro mě je nynější stav hodně depresivní, v knihkupectví prostě není kapitál, s jehož pomocí bychom mohli podobné situace zvládnout. Když nejsou tržby, není z čeho platit nájmy, mzdy, zboží, zálohy na elektřinu a plyn.“ Iveta Ambrosová z karlínského knihkupectví Přístav zase spoléhá na ty, kteří nákup knih odkládají na chvíli, kdy se knihkupectví otevřou. Vladimír Šebek z knihkupectví Ostrov ale vidí problém jinde než v koronavirových opatřeních: „Koronavirus není hlavní problém pro malé knihkupce, tím je spíš divočina na knižním trhu. Neexistuje tu totiž ostré vlastnické rozdělení nakladatelů, distribucí a knihkupců, což vede k vytváření řetězců, které válcují celý obor.“
Zachraň knihy!
Co tedy mohou čtenáři a především stát udělat pro knižní trh? Řešení je víc, tím nejčastěji opakovaným je dle Pistoriuse „trvalé nebo alespoň roční zrušení DPH na knihy, čímž by se zvýšil kapitál, který bude knižním podnikům chybět“. Podle Šebka by pomohla „pevná cena knihy po určitý čas, jak je tomu například ve Francii či Německu“. Litoš by uvítal „možnost neplatit odvody na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců“. Pavelka doporučuje „umožnění odpisů ze zásob“. Horváthová věří v posílení „přímé vazby dobrých distributorů, knihkupců, knihoven a dalších institucí a malých i středních dobrých nakladatelů“. „Pomohlo by, kdybych za záchranný úvěr mohl ručit knihami, které čekají na uvedení do prodeje,“ říká Lederer. Čtenáři pak mohou pomoci třeba tím, že si knihy objednají přímo v e-shopech nakladatelů. Některá nakladatelství je možné podpořit na Startovači prostřednictvím akce „Linka 451 aneb Zachraň knihy!“, kde je možné pořídit si balík knih „naslepo“ z určitého nakladatelství. Zatím se vybralo něco přes milion korun.
V tuto chvíli je těžké předvídat, jak to s knižním trhem dopadne. „Do tržeb se dlouhodobě negativně promítne výrazné snížení příjmů právě těch lidí, kteří si knihy kupují,“ obává se Pavelka. Je také otázkou, zda situace nahraje velkým, nebo malým vydavatelům. Alena Miltová ze Sociologického nakladatelství (SLON) má dvě protichůdné hypotézy: „Velcí nebudou mít peníze na koupi menších, anebo naopak malí budou před krachem a budou skoupeni za menší peníze.“ Podle Černocha dojde spíš na druhou možnost, a to i v případě knihkupců. Pro někoho optimistickou, pro jiného spíš pesimistickou vizi budoucího vývoje nabízí Petr Minařík z nakladatelství Větrné mlýny: „Je možné, že po takzvaném návratu k normálu bude doopravdy po jistý čas vycházet méně kuchařek a špatně přeložených knih, kola trhu se ale jistě zase postupně rozjedou.“