editorial

První letošní číslo věnujeme dragu, tedy oblasti plné vášně, excesů a hlavně svobody. A tohoto přístupu se drželi i Antonín Tesař a Šárka Gmiterková, kteří téma připravili. Drag je spojený s fluidní, leckdy provokativní identitou na rozhraní mezi mužským a ženským genderem, módou a kýčem, avantgardou a mainstreamem, show a životem. Původně subkulturní fenomén, který má kořeny v karnevalovém excesu, se v posledních deseti letech dostal do mainstreamu díky soutěžnímu pořadu RuPaul’s Drag Race. O jeho významu pro společenskou diskusi o genderu, sexualitě a sebevyjádření píše Aneta Dorazilová: „Drag queens ukazují veřejnosti, že jinakost spojená s neznámým a neobvyklým není nebezpečná, naopak může být velmi obohacující.“ Dvě hvězdy vzešlé z této soutěže – „prvotřídní ruskou štětku Katyu Zamolodchikovu a nejsprostší barbínu Trixie Mattel“ – představuje Šárka Gmiterková a o poněkud přehlížených drag kings píše Antonín Tesař. Drag queens v hudbě, zejména pak zpěvačce a hvězdě filmů Johna Waterse známé jako Divine, se věnuje Ondřej Klimeš. O českých travesti shows od osmdesátých let do současnosti mluví jeden z nejznámějších českých travesti umělců Chi Chi Tornádo, podle něhož první českou oficiální drag queen byl mim Jaroslav Čejka. Od členek souboru House of Garbáge se mimo jiné dozvíte, že pro některé z nich je drag způsobem zkoumání vlastního genderu, pro další je to styl života v komunitě nebo relaxace a pro jiné prostě skvělá zábava. Berte to jako výzvu!