Drag není jen mužskou záležitostí. Vedle drag queens existuje i dlouhá tradice žen převlékajících se za muže, případně za jiné ženy, a také transgender drag. Tyto oblasti ale zůstávají na okraji zájmu – pozornost veřejnosti i zábavního průmyslu se soustředí na mužský crossdressing.
„Jakmile drag neprovozují muži, vytrácí se z něj riziko a ironie. V jádru jde totiž o společenský postoj a vztyčený prostředník namířený vůči kultuře, v níž muži dominují. Pro muže, kteří se dragu věnují, je to opravdový punk, protože to znamená odmítnutí maskulinity.“ Paradoxní výrok, který vylučuje ženy z dragu ve jménu boje proti mužské dominanci, pronesl RuPaul Charles roku 2018 v rozhovoru pro Guardian a v drag komunitě vyvolal značnou kontroverzi. RuPaul takto reagoval na otázku, proč ve své reality show RuPaul’s Drag Race nedává prostor menšinovým formám dragu, které provozují biologické ženy a translidé. V situaci, kdy Drag Race v podstatě globálně určuje, co to drag je a jak by se měl dělat, je to svým způsobem diskriminační trend a s tímto problémem se RuPaul nejspíš bude muset dřív nebo později vyrovnat.
Víc než iluze
Soutěž RuPaul’s Drag Race znamenala pro drag revoluci. Z pozice subkulturního fenoménu, který měl u většinového publika vesměs status vysmívané, démonizované nebo všelijak jinak degradované freak show, se díky RuPaulovu pořadu dostal do centra mainstreamové zábavy. Pro mnoho lidí – samozřejmě mimo část LGBTQ+ komunity – byl Drag Race prvním a určujícím kontaktem s dragem a po dvanácti odvysílaných sezonách soutěž vytvořila výrazný normativ pro celou scénu. RuPaul tedy na jednu stranu vytáhl drag z undergroundu, na stranu druhou ho ale také výrazně proměnil a standardizoval. Od drag queens se nyní očekává, že budou splňovat kritéria, z nichž některá pro ně dříve nebyla vůbec typická. Do soutěže se totiž dostanou jen výjimečně úspěšné a movité queens, které za drag utrácejí tisíce dolarů a věnují mu extrémní množství času. Ani vzájemné porovnávání soutěžících, kteří bodují v jednotlivých disciplínách, není něco, s čím bychom se v drag shows běžně setkali. Poněkud nelítostný profesionalismus, perfekcionismus a komparativnost ve skutečnosti na drag scéně nejsou nikde tak silné jako právě v RuPaulově soutěži. Jinak je drag spíš komplexní performance, která může mít mnoho významů, od společenského aktivismu přes hru s vlastní genderovou identitou až po de facto převtělení se v jinou bytost, vymknutou z běžných společenských rolí. Spoustě drag performerů navíc příliš nesejde na tom, nakolik dokonalou iluzi ženského těla vytvoří, jak luxusní nebo extravagantní jsou jejich šaty nebo zda předvedou dokonalou show.
V tomto kontextu pak dává mnohem větší smysl i fenomén „ženského dragu“. Pokud bychom drag chápali jako kompetitivní disciplínu, kde se muži oblékají jako ženy, působil by ženský drag jako absurdní kategorie. Proti takovému pojetí je ale i samotný RuPaul, který ve zmíněném rozhovoru podotkl: „Nemám rád, když se za drag považuje oblékání ženských šatů… Ženy se ve skutečnosti neoblékají jako my. My nosíme hyperfemininní šaty, reprezentující umělou ideu, kterou si naše kultura vytvořila o ženství.“ Taková charakteristika ovšem otevírá dveře jedné variantě ženského dragu, kterou ostatně může občas zahlédnout i v Drag Race. Soutěžící totiž občas převlékají do dragu namísto sebe figuranty, což mohou být i ženy (například v první sezoně RuPaul’s Drag Race UK šlo o matky a sestry soutěžících, ve speciálu RuPaul’s Secret Celebrity Drag Race zase o celebrity). Ženy oblečené do dragu při těchto příležitostech často mluví o podobných emocích, jaké popisují i mužští performeři – o osvobozujícím a sebevědomém pocitu, o vystoupení z vlastní persony, jejíž součástí jsou i tělesné parametry a styl oblékání či líčení. Zároveň to pro ně znamená objevení nové identity, která jim není ani cizí, ani úplně vlastní. A to je také důvod, proč se řada performerů libovolného pohlaví dragu věnuje. Jestliže RuPaul v jednom díle Drag Race přirovnává drag k umění iluzionistů, pak smyslem této iluze není nápodoba, ale kompletní transformace. Nejde tu o oblékání vlčí kůže, ale o plnohodnotnou proměnu ve vlkodlaka.
Sezona čarodějnice
Hororové přirovnání je namístě i proto, že jistá linie dragu má s monstrozitou mnohem víc společného než s hyperfeminitou. Zatímco Drag Race je svým campovým vizuálem, ale často i humorem šitý na míru mužským gay performerům, alternativní televizní drag soutěž The Boulet Brothers’ Dragula se zaměřuje právě na strašidelný drag. Namísto lipsyncu se v něm setkáme s disciplínami typu „kdo déle vydrží ležet v rakvi, do které padá hlína plná brouků“ nebo „kdo si nechá vytetovat horší kérku“. Vítězkou poslední, třetí sezony (příznačně pojmenované Season of the Witch) se stala Landon Cider, první cis žena, která v této soutěži účinkovala. Landon Cider je zároveň reprezentantkou nejobvyklejšího druhu ženského dragu, totiž kategorie drag king.
Tradice ženského crossdressingu je stejně věkovitá jako mužský drag a také ji bychom mohli sledovat v dějinách umění a popkultury (bizarním příkladem z české kinematografie je mužská role Věry Ferbasové ve snímku Venoušek a Stázička z roku 1939). Také ženský drag má své hrdinky a zlomové osobnosti, jakou byla „butch“ lesba Stormé DeLarverie, která se účastnila stonewallských nepokojů, či skotská pořadatelka drag workshopů Diane Torr. Na současné scéně najdeme pestrou směs drag kings, od monstrózních postav typu Landon Cider či Koco Caine přes rockabilly kinga Bucka Wylda až po hvězdu kultivovaného asijsko-amerického dragu Dr. Wanga Newtona. Mezi drag kings přitom najdeme jak cis performerky, tak trans umělce. Největší hvězdy této kategorie, jako komik a „nejtvrději pracující muž ve středních letech v šoubyznysu“ Murray Hill, hudebnice Justin Vivian Bond nebo všestranný performer Lipsynca dokonce odmítají jak kategorii dragu, tak pozici queer performerů a aspirují na status mainstreamových umělců bez dalších přívlastků. Přesto tato oblast stojí ve stínu mužského dragu, a to do té míry, že slovo drag většina lidí chápe jako disciplínu zahrnující pouze muže v ženských šatech.
Drag patří všem
Ještě komplikovanější je pozice žen provozujících ženský drag. Tato kategorie má několik názvů, jako female drag queen, bio queen či hyper queen, nebo poněkud dehonestující označení faux queen. Také v tomto případě můžeme sledovat historii hluboko do minulosti a na dnešní scéně najdeme výrazné osobnosti. Například Creme Fatale je špičková queen, která spolupracovala s hvězdami z RuPaul’s Drag Race, Georgie Bee si libuje v campové estetice a Yoko Fomo je zase hvězdou londýnských alternativních klubů. V reakci na RuPaulovy komentáře se mnoho těchto performerek ozvalo, aby promluvily o diskriminaci, která na drag scéně panuje. Mužské queens se k ženám v dragu mnohdy chovají s despektem, odmítají je uznat, podceňují jejich práci nebo je přímo urážejí.
Hlavní praktický problém, který z RuPaulových postojů plyne, spočívá v tom, že se Drag Race stal vlajkovou lodí dragu v globální popkultuře. Pokud nedává prostor ženskému dragu, dělá z něj automaticky alternativní, druhořadou nebo dokonce neviditelnou kategorii. Není divu, že se novější soutěžní reality show spojené s dragem vůči RuPaulovi vymezují právě tím, že dávají prostor „všem formám dragu“. Například hvězda Drag Race Trinity the Tuck to deklarovala jako program své vlastní soutěžní série Love for the Arts, jejíž první sezona byla uvedena v loňském roce. Měl se jí zúčastnit i slavný drag king Spikey van Dykey, který nicméně na poslední chvíli z osobních důvodů účast odmítl. V další inkluzivní drag soutěži, novozélandské show House of Drag, zase exceloval trans performer Hugo Grrrl. Oproti tomu v Drag Race zatím dostaly prostor pouze trans ženy, a to jen výjimečně. Jedinou soutěžící, která se v soutěži objevila po tranzici, je performerka Gia Gunn, a sice ve čtvrté sezoně RuPaul’s Drag Race All Stars, ovšem jen díky tomu, že dříve účinkovala už v hlavní sérii. RuPaul sice prohlásil, že do budoucna nevylučuje, že se ženský drag v jeho pořadu objeví. Aktuálně ohlásil, že v připravované třinácté sezoně Drag Race, která se začíná vysílat 1. ledna, se mezi soutěžícími vyskytne transgender muž s přezdívkou Gottmilk.