Ze zveřejněných zadání se zdá, že letošní verze přijímacích testů z matematiky byla pro deváťáky těžší než v uplynulých letech, protože tam prý bylo hodně rýsování, které se distanční formou učí blbě… Problém je ale jinde. Testy se skládají dohromady na základě blíže neurčeného algoritmu, odborná veřejnost navíc už dlouhé roky upozorňuje na rozpor mezi výukovými plány, které dávají školám velkou míru autonomie, a přijímacími testy CERMAT, jejichž obsah je poměrně přesně definovaný, ale také předimenzovaný, a tím pádem i v rozporu s požadavky ministerstva. Nemělo by být složité porovnat jednotlivé typy úloh s těmi z loňských let a podívat se na jejich úspěšnost. Možná bychom pak zjistili, co se vlastně žáci během distanční výuky (ne)naučili. Možná by se to lišilo podle krajů. A třeba by šlo i vyhodnotit, jak se proměnila úspěšnost na těch typech škol, které si připravují také vlastní přijímačkové testy. Letošní lapálii s kružítkem to nevyřeší, ale zjistili bychom, co a jak se učí v prezenční výuce a co se dělo během výuky distanční. Jenže to by pro potřeby našeho politického establishmentu bylo až moc průkazných dat.