Brak 2020, 76 s.
Publikace Synchroironizovaný muž divadelnice Martiny Sľúkové je zábavná už svou formou připomínající dětskou knihu – má tvrdé lepenkové desky a je plná koláží, které stavějí na fascinaci podivným v přírodě (houby, ryby, větvení) i v kultuře „lidských organismů“ (obydlí, stroje, chrámová výzdoba). Sbírka česky, slovensky a anglicky psaných mikropříběhů obsahuje prózu na hranici poezie, sarkasmus mířící k trapnosti, cynismus v mezích laskavosti. Hra s jazykem umožňuje autorce nahlížet obyčejnost z nezvyklé, a především neuctivé perspektivy. Sľúková brutálně a umanutě odhaluje strategii zvýznamňování každodennosti, bez níž se nikdo neobejdeme. Předkládá typologický katalog bezstarostných životů plných pohody – životů starých i mladých mužů a žen ve stavu první marné zamilovanosti i hořkosti milostného zklamání, plačících do plných sklenic a hrnků, životů lidí, které čeká „na ďalší deň zase to isté“, „to isté s niekým úplne iným“ a kteří se přece „zajímají o úplně něco jiného“. V hrdinně prožívané zbytečnosti nejedinečného života se bolestivě poznáváme – všichni ztrácíme čas opájením se vlastním bohatým vnitřním světem, všem denní snění o tom, co bychom mohli, kdyby, brání ve světě vnějším udělat něco skutečně podstatného. Na všechny čeká práce, vztah, rodina. Co je normální? Co zvláštní? A komu na tom záleží? Škoda, že je Synchroironizovaný muž jen takovou „drobničkou“ – přesných a koncentrovaných postřehů o tom, jací jsou snící hrdinové dnešní doby, nikdy není dost.