Nemyslitelné se stalo skutečností: tornádo s rychlostí vichru přes 200 km/h se poprvé v moderní české historii zrodilo na jižní Moravě. Zanechalo za sebou mezi obcí Hrušky a Hodonínem 26 kilometrů dlouhý pruh zkázy: rozházená, pomačkaná a poletujícími projektily trosek doslova rozstřílená auta, odfouknutý autobus, urvané střechy domů, torza stromů v lesích a také desítky zraněných. Klimatický účet, který nám příroda vystavila, si vyžádal i cenu nejvyšší – lidské životy.
Je to jen pár dnů, co se několik desítek kilometrů od místa, kde řádilo tornádo, prohnala blesková povodeň a kvůli utužené půdě na okolních polích spláchla vodu s bahnem do Drnovic. To se opakovalo dvakrát během dvou týdnů. Podobné události přitom začínají být v Česku stále častější. Kdyby měla půda dost organického podílu, zatravněné údolnice a meze, dopady by nebyly tak devastující. Blesková povodeň není jen dílem přírody. Podíl na tom má i chybné zemědělství. Suchá půda na ohromných lánech s minimem stromů krajinu rozpaluje.
Obdobně je tomu s lesy, které ničí průmyslová těžba. Půda pak obsahuje příliš mnoho dusíku, což je dáno i vlivem přehnojení na polích a spadem amoniaku. Symbióza hub a bakterií s kořeny stromů je tím narušena, což znamená odříznutí stromů od dodávek živin i vody. Proto lesy usychají. Kůrovec, jenž je v podstatě lesním zdravotníkem, je následkem, nikoli příčinou. Chybná mýtní těžba pak dokoná zkázu, když místo otevře světlu, mýtiny ztratí vodu a následně oteplí nejen les, ale i krajinu.
Už zhruba desetiletí přicházíme o jaro a podzim a zvyšuje se celkový odpar. Extrémně přitom roste intenzita srážek i sucho, jež je podle letokruhů nejhorší za posledních 2100 let. Poprvé v historii jsme se dostali do srážkového stínu Alp. Změnil se převládající směr větru, máme stále méně sněhu. Výkyvy teplot až o patnáct stupňů ze dne na den a na pár stech kilometrech odrážejí realitu narušených jet streamů. I klima dnes vysušuje krajinu, zvyšuje teplotu vzduchu a povrchu i odpar.
Slyšeli jsme soudy českých klimatologů – někteří jakýkoli vliv změn klimatu na vznik tornáda popírali, jiní zde viděli příčinnou souvislost. Podle amerických pojišťoven a studií ale souvislost existuje, a sice jak s klimatem, tak s vysušeným povrchem, který umožňuje čím dál větší růst teplot v krajině. Zatím nikdo ovšem nezmínil střihový vliv jet streamů na místní počasí. Tryskové proudění totiž v severní výduti přivádí studený (i arktický) vzduch hluboko na jih a v jižní výduti nese horký vzduch daleko na sever. Vznikají tak netypické oblasti, v nichž se teplota mění i na stovkách kilometrů zemského povrchu.
Je docela dobře možné, že tornádo se zde v takové síle neobjevilo náhodou. Došlo k tomu ostatně během první dekády, v níž narušený jet stream začal trápit celý severský pás. Tornádo jako by povstalo přímo na rozhraní teplot. Pro mě osobně je tornádo u Břeclavi dalším potvrzením klimatické změny. Obraz naší budoucnosti se v poslední dekádě rychle, až zběsile mění. A to je teprve začátek. Co se stalo, stane se znovu. Neměli bychom tudíž přehlížet varovný vzkaz přírodních sil a aktivizovat snahy nejen na snížení vypouštění skleníkových emisí, ale i na adaptaci krajiny.