I tento rok zasáhly svět silné požáry, které devastují rozsáhlé lesní ekosystémy. Domovy kvůli nim musely opustit desítky tisíc lidí. Již několik týdnů tak hoří lesy v Řecku, přičemž velikost území násobně překračuje požáry minulých let. Dým z požárů na Sibiři zase podle NASA poprvé v historii dosáhl na severní pól. Požáry v Kalifornii budou letos pravděpodobně ještě ničivější než ty loňské, které byly nejhorší v dějinách. To vše potvrzuje černé scénáře klimatických vědců a vědkyň, kteří extrémní projevy spojené s počasím dlouhodobě ohlašovali. Podle čerstvé zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) se již oteplilo o 1,1 stupně Celsia, a planeta tak dosáhla teploty, jaká na ní nebyla za posledních 125 tisíc let.
V souvislosti s ničivými požáry ve Spojených státech přinesla americká média zajímavou zprávu: hoří i lesy, které si pro kompenzování svých emisí oxidu uhličitého vybraly velké korporace, jako například Microsoft nebo British Petroleum (BP). Uhlíková kompenzace je nástroj firem, jak vyrovnat emise skleníkových plynů tím, že je sníží na jiném místě. Mohou to dělat formou nákupu obnovitelné energie, ale také výsadbou stromů nebo ochranou lesů, bažin či mangrovů. Veřejnost podobná líbivá gesta vítá, takže na ně korporace rády přistupují. Navíc si tím budují obraz společností, jíž záleží na budoucnosti přírody i dalších generací.
Rozsáhlý požár známý pod názvem Bootleg, o rozsahu více než šestnácti set kilometrů čtverečních, se v druhé polovině července rozhořel ve státě Oregon. Zasáhl i lesy vlastněné společností Green Diamond Resource, která si za jejich ochranu nechává platit firmou Microsoft. Součástí dohody je závazek, že bude pečovat o zdraví lesů tak, aby dokázaly vázat uhlík minimálně po dobu sta let. Čím dál častější a ničivější požáry však těmto plánům házejí klacky pod nohy a korporace se dostávají do svízelné situace: kupují odpustky za své emise, z nich se ale v plamenech stávají další zplodiny. Není to příznačný obraz chování velkých korporací v čase klimatického kolapsu?
Jistě, sázení stromů, které mají dobrou schopnost ukládat oxid uhličitý z atmosféry, je jednou z možností, jak se změnou klimatu bojovat. Jenže zneužití této strategie pro greenwashingové kampaně odvádí pozornost od skutečného problému. Na této planetě totiž není dostatek prostoru pro vysazení takového množství stromů, jaké by dokázalo vyrovnat současný objem emisí oxidu uhličitého. Firmy tedy jednoduše musí snižovat emise tam, kde je vytvářejí. Jedině radikální snížení emisí u velkých znečišťovatelů je cestou z klimatického pekla, do něhož se řítíme. A pokud k tomu znečišťovatelé nedospějí sami, potřebujeme nástroje, jak je k tomu dotlačit – například větším zdaněním nebo pokutami.
Čím by mohly BP a Microsoft začít? U BP se možnosti přímo nabízejí: skoncovat s investicemi do těžby ropy a plynu a přestat platit lobbisty, kteří vystupují proti přísnější environmentální legislativě. A Microsoft by zase mohl přestat pomáhat fosilním korporacím efektivněji těžit za využití umělé inteligence.