Transgenderová rapperka se zambijskými kořeny, jejíž tvorba bývá řazena k trap metalu nebo industriálnímu hip hopu, vydala rok po oceňovaném debutu další album. Zkušenost s menšinovou identitou na něm spojuje s inspirací horory, ale také s rituálním vymítáním strachu. Dovedně inscenovaná temnota má vést ke katarzi.
Rapperka a producentka vystupující pod jménem Backxwash ve své tvorbě spojuje hip hop s metalem či industrialem, ale také s ozvuky rituálních kmenových zpěvů. Že jde o životaschopnou fúzi, ukázalo její debutové album God Has Nothing To Do With This, Leave Him Out Of It (2020), oceněné kanadskou hudební cenou Polaris. Letos Backxwash na svůj debut navázala deskou I Lie Here Buried With My Rings And My Dresses. Také zde pracuje s prvky různé povahy i původu, které vytvářejí expresivní, zlověstnou atmosféru nahrávky. Příkladem může být titulní skladba: pípání, bzučení a další elektronické ruchy náhle přecházejí do drtivého industriálního beatu doprovázeného skřípáním elektrické kytary; po úvodním zuřivém řevu nastupuje ostře vyrážená flow, plná obrazů otrokářských lodí, hroutícího se světa, beznaděje a apatie.
Mezi Zambií a tranzicí
Někteří současní tvůrci jako by využívali hiphopových prvků k vyvolávání nových podob temnoty. Zatímco uplynulé dekádě dominovaly pocity melancholie a tápání ve vlastním nitru, ovlivněné různými utlumováky a antidepresivy, což se odrazilo zejména v trapové produkci, dnes můžeme sledovat posun jiným směrem. V žánrovém podhoubí působí kolektivy jako Flexxcult a Jewelxxet (viz A2 č. 4/2021), které pracují s hudebním chaosem a výrazně stylizovanou estetikou vycházející z popkulturních fenoménů jako anime nebo videohry a zároveň svou obskurností upomínají na ranou blackmetalovou estetiku. Nová rapová temnota už ale stihla ovládnout i americký albový žebříček – na počátku letošního roku se na jeho vrchol vyšplhala deska Whole Lotta Red (2020) od Playboie Cartiho, který vsadil na gotickou či horrorpunkovou upíří stylizaci. A do řady rapových tvůrců, kteří si z jiných žánrů vyzobávají rozličné kontroverzní motivy, aby se vymkli hiphopovým konvencím, bezesporu zapadá i Backxwash.
Třicetiletá transgenderová hudebnice pochází ze zambijského hlavního města Lusaky, kde vyrůstala v prostředí konzervativní křesťanské rodiny. Přesto se Ashanti Mutinta, jak zní rodné jméno Backxwash, poměrně brzy dostal k softwaru, na němž mohl tvořit své první beaty, a pak už to byl jen krok k účasti v improvizovaných battlech. Západní hiphopový kánon vstřebával Mutinta v lusackých internetových kavárnách. Jako zásadní inspiraci zmiňuje zejména The College Dropout (2004), první desku Kanyeho Westa. Mimochodem, Westovo pozdější album Yeezus (2013) s charakteristickým abrazivním zvukem uvádí Backxwash jako jeden z inspiračních zdrojů při práci na své aktuální nahrávce I Lie Here Buried With My Rings and My Dresses.
Studijní pobyt v Kanadě otevřel Mutintovi nové možnosti, takže se po dokončení studia rozhodl usadit v Montrealu a v roce 2016 pak zahájil proces genderové tranzice. „Začala jsem o sobě zjišťovat mnoho nového a pomalu zase tvořit,“ vzpomínala rapperka v rozhovoru pro časopis Pink Things. Stěžejním tématem její nové desky je právě její osobní historie, respektive období, kdy jí bylo jednadvacet let a pokusila se o sebevraždu.
Léčba hororem
Aktuální album, na jehož obalu se tvář rapperky rozmazává do černobílé šmouhy, tematizuje vyhrocené duševní stavy, užívání drog a nemožnost zbavit se černých myšlenek. Objevují se ale i odkazy ke společenskému kontextu; například v tracku In My Holy Name zazní sampl homofobního kázání. V rozhovoru s hudebním kritikem Anthonym Fantanem se Backxwash jakožto transžena, navíc černé barvy pleti, přiznala, že se potýká s paranoiou. „Stanu se dalším hashtagem?“ ptá se s odkazem na homofobní a transfobní útoky a dodává, že kvůli své identitě už byla napadena.
Ve skladbě 666 in Luxaxa, která se věnuje otroctví a kolonialismu, je pozoruhodně použit sampl zpěvů sangoma, jež jsou součástí tradičních léčitelských metod jihoafrických kmenů. Když Backxwash začne rapovat o „koloniálním exorcismu“ prováděném za pomoci zbraní, z hlasů sboru se stane smyčka a připojí se k beatu v pozadí. S posledním veršem nicméně zpěvy znovu získají svou zřetelnost – jako by Backxwash naznačovala, že ani staletí útlaku nedokážou vymazat dědictví africké kultury. Album tak přes svou temnost přináší katarzi – podobně jako léčivé rituální zaříkávání. „Pocházím z kmene Tumbuka a většina spirituálních praktik původních obyvatel by dnes byla klasifikována jako čarodějnictví,“ vysvětluje základ své „černé magie“ zambijská hudebnice.
Backxwash má ovšem blízko i k filmovým hororům, které zmiňuje jako další důležitý inspirační zdroj. Její debutovou desku ne nadarmo otevírá sampl ikonického skřehotání Ozzyho Osbourna z debutové desky Black Sabbath: „Oh no, God, please, help me!“ Z hororů do své hudby Backxwash přejímá hraniční, rozumem neuchopitelné situace, jimž jsou jejich hrdinové vydáni napospas. Ostatně i v realitě globalizovaného světa jsme často vystaveni silám, na které nemáme žádný vliv a které působí jakoby zpoza hranic naší zkušenosti. Ztvárnění hrůzy ze ztráty kontroly nad vlastním osudem přitom může být způsob, jak se vyrovnat se svými strachy.
Autor je publicista.
Backxwash: I Lie Here Buried With My Rings And My Dresses. UglyHag Records 2021.